Dá se k nějakým událostem z historie přirovnat to, co se v posledních měsících děje? Máme za sebou rok s koronavirem, který je dost neobvyklou záležitostí nejen pro Čechy, ale pro celý svět. Dá se alespoň nějaká událost připodobnit k tomu, co prožíváme dnes?

Jde o to, jaký úhel pohledu máte na mysli. Jestli jde o to, zda byly podobné pandemie, tak samozřejmě byly, morové, malomocenství, cholera… velké rány minulých staletí, které měly podobný rozměr svojí rozšířeností, nakažlivostí a tak dále. V tomto smyslu podobnosti jsou. Pokud bychom se ptali, jestli v minulosti existovalo něco podobného, co například do rozměru opatření bezpečnostních a omezujících naši svobodu ve jménu ochrany zdraví, tak i pro to by se asi našly podobné příklady, ale rozhodně ne svojí šíří, masivností a všeobecností. To je něco, co zkrátka umožňuje současná organizace společnosti se vším všudy a se stále se zvyšující kontrolou nad námi, která umožňuje i celoplošnost některých opatření, což tedy minulost nezná.

Nejvíce se to ale podobá, co člověka napadne, pochopitelně epidemii španělské chřipky po roce 1919 po první světové válce, kdy se na našich ulicích naposledy nosily roušky. Vždy mě jako studenta zaráželo, proč se v roce 1919 najednou omezila legislativní smršť potřebná po vzniku republiky, a že mnoho důležitých zákonů bylo přijímáno až v roce 1920. Aniž bych si jako mladý student spojil, že tu byly ještě jiné starosti jako tato choroba. Paralely jsou, ale jako každé srovnání i tyto paralely kulhají.

Dá se říci, že v dnešní době to máme trochu jednodušší kvůli tomu, jak dokážeme rychle informace šířit a jsou tedy dostupné téměř pro všechny, ale naopak horší je naše situace kvůli tomu, jak je svět propojený, takže vir má možnost se šířit ještě lépe?

Docela určitě. Propojenost a provázanost, globální rozměr hospodářství, který místy až naráží nebo se dostává do rozporu se zdravým rozumem – když se dozvíte, že k vám vezli česnek přes půl světa, abyste si ho koupil ve vedlejší ulici v prodejně – to přispívá k šíření jakýchkoliv chorob. Vzpomínám si, že už před třiceti lety se hovořilo a byl očekáván příchod nebezpečné pandemie chřipky, což se zatím nestalo. Dočkali jsme se jiného viru, ale očekávalo se, že tento globální rozměr současného světa to může způsobit.

Pokud jde o informace, je to také dvojsečné. Na jednu stranu je fajn, že se informace rychle vyměňují, dozvídáme se o dění různých krizových jevů a nebezpečí na druhém konci světa, jejichž příchod můžeme očekávat se zpožděním a trochu se připravit, ale zároveň je plynutí informací inflační. Všichni cítíme, že v obrovském množství informací, které si často protiřečí, v informacích a mediálních zkratkách se často ztrácí logika sdělení, takže někdy vyvolávají spíše hysterii, zmatek a chaos, než že by přispěly k nějaké lepší připravenosti nebo lepší organizovanosti. Je to dvojsečná věc a zažíváme to každý den. Stačí se každé ráno podívat na nějaký výběr zpráv, titulky na Googlu nebo jinde. Jeden den vás informují v jednom směru, další den je všechno jinak a nejsou to vždy jen takzvané chaotické kroky politiky nebo vlády, jde o to, že informace si samy vzájemně protiřečí a je těžké si je ověřovat.