„Začíná fáze zklidnění viru, kterou ovšem patrně nedokážeme využít,“ psal jste pane docente v jednom z vašich aktuálních vyjádření. Souvisí to s vaším předcházejícím tvrzením z listopadu, když jste rozvolňování považoval za nerozumné a doporučoval „určitou dobu nerozvolňovat, aby se tendence k uklidnění stala trvalou“? Pozorujete, že se virus stále takto chová? Měla by tedy zůstat po nějakou dobu opatření tak, jak jsou? Jak dlouho?

Tento koronavirus projevuje čas od času tendenci ke zklidnění. Bylo to ve druhé polovině července loňského roku, pak na začátku listopadu, nyní patrně začíná další. Má to v sobě zakódováno přirozeným výběrem. Potřebuje se vrátit k normální koexistenci. Jinak by tady už dávno nebyl, vyhynul by i se svými dřívějšími hostiteli. Jedním z aspektů, kterým bychom měli na tento fenomén reagovat, je rozvolňování s určitým zpožděním. Ale dnes je důležité něco jiného. U nás jsou udržovány líhně vícenákazy vázané na skupinové formy deviantní spotřeby. Existují patrně stovky ilegálních klubů, kde se v uzavřených prostorách setkávají zejména mladší osoby, požívají drogy a „promořují se“. Často jsou pestrého mezinárodního složení.

Policie zasahuje tak proti každému stému případu. Odsud se portfoliová vícenákaza dostává nejdříve vnitrogeneračními a pak mezigeneračními kanály „do oběhu“. Proč stát nezasáhne? Možná proto, aby byl důvod vakcinovat ve velkém a vydělat na tom kolosální sumy. Pokud v lidské populaci nepřevládne tendence vyřešit problém epidemie, nic se nepovede. Největším nebezpečím není virus, ale ti, kdo ho nejrůznější formou zneužívají. Kdy se otevřou normální restaurace? Myslím, že je to otázka, která se týká zejména jejich provozovatelů. Ti by měli mít především zájem, aby mohli využít letošní turistickou sezónu. K tomu by si oni měli opatřit kvalifikované expertizy a nebýt obětí cizí hry. Zatím se chovají spíše velmi neprozíravě.

Vy situaci dlouhodobě podrobně sledujete. Jak by bylo vhodné podle vás prosím teď postupovat? Jaká opatření změnit, co nechat?

Pokud mám odpovědět na tuto otázku, musím především upozornit na jeden problém, který tu před tak velkými přírůstky nových případů nebyl. Podstatným způsobem jsme přišli o data umožňující identifikovat nejvýznamnější formy šíření viru. Při tak velkých počtech, jaké jsme zaznamenali, bylo těžké dohledat, jak se kdo nakazil. Takže rozhodování je nyní mnohem obtížnější. A nemám ani plnou důvěru ve štáb, který se snaží situaci „zvládnout“. S řadou opatření se záměrně váhalo, hledaly se výmluvy, jako kdyby bylo jednání podřízeno kampani založené na hloupé myšlence: „Vakcína vše zachrání!“ A tak u nás došlo k vypěstování portfolia vícenákazy, kterého se budeme obtížně zbavovat. Teď se ukáže, že samotná vakcína k řešení stačit nebude. Lze jít různými cestami rozvolnění, ale opatrně. Vždy jen tak rychle, abychom byly schopni vyhodnotit důsledky a začít získávat data, bez kterých to nepůjde. To jsou ovšem vše plané výzvy, pokud za zvládnutí situace nebude zodpovídat ten, kdo ji bude skutečně chtít zvládnout. Dokonce bych řekl, že veřejnost většinově na někoho takového čeká.

Odpovídá chování viru vašim předpokladům, nebo když vývoj sledujete, jsou nějaké překvapující tendence např. v jiných státech?

Myslel jsem, že situaci lépe zvládne Izrael. Návrat k přírůstkům kolem sedmi, dokonce nyní až deseti tisíc nových případů je na tuto malou zemi moc. Na druhé straně tím cennější data o skutečné efektivnosti jednotlivých vakcín získáme.

I když už start vakcinace poznamenala kauza ve Státním zdravotním ústavu, mají dostat přednost senioři a zdravotníci. Registrace na očkování proti covidu-19 pro občany starší 80 let začala v pátek a víme, co vše ji doprovází... s jakým dojmem sledujete postup, strategii očkování v ČR?

U nás je to tak pomalé, že to nestojí za to sledovat. Významná data o efektivnosti vakcín mnohem dříve získáme z jiných zemí. U nás bude spíše zajímavé sledovat, jak se bude reagovat na hloupé zpolitizování sporu o vakcíny. To je ještě mnohem více iracionální než zpolitizování dostavby Dukovan.

Říkáte, že nejzajímavější bude sledovat vývoj v Izraeli. Zatím hlásí padesátiprocentní účinnost už po první dávce u vakcíny Pfizer. Pane docente, za jak dlouho si myslíte, že bude možné vyhodnotit, zda vakcína slouží „jen“ k předcházení těžkého průběhu covidu, nebo i jako prevence šíření viru očkovanými na další lidi?

První zprávy z Izraele jsou kusé a rozpačité. Ale vzápětí přišla informace, že Pfizer omezí dodávky do Evropy a že AstraZeneca má problémy s registrací kvůli malé účinnosti. To se dalo očekávat. Budou se dít zajímavé věci.

Pokud by se podařilo, že budou mít očkování všichni lidé nad 65 let, do jaké míry pomine riziko zahlcení zdravotnického systému? Samozřejmě rozumím tomu, že pouze vakcína nás nespasí… 

Podle mě u nás již zahlcení zdravotního systému nehrozí. Náš systém se ukázal velmi odolný. S očkováním to příliš nesouvisí. Pokud pomůže, bude to jen dobře.

Jak se stavíte k optimistickým předpovědím některých ekonomů? Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB, předpovídá v roce 2021 rychlou obnovu. Můžeme pro ni skutečně spatřovat předpoklady?

Průmysl, stavebnictví, zemědělství prakticky zasaženy nebyly. Zde není co obnovovat. Pohostinství a turismus sice škody utrpěly, ale stát je příliš nepocítil. Asi k němu moc peněz z těchto oblastí dříve nedoputovalo.

Připravujete s kolegy na druhou polovinu ledna workshop s názvem: Ekonomie ekonomika doby postcovidové. Kdy se bude přesně konat, kdo přislíbil účast a bude otevřen široké veřejnosti? A jak, pane docente, pak naložíte s výstupy workshopu?

Akce se bude konat v pátek 29. ledna od 9.00. Odhaduji tak do14.00, ale když bude zájem, i déle. Bude volně přístupná. Bude stačit se v danou dobu připojit na stránky. Bez hesla. Počítám se čtyřmi hlavními řečníky, které jsem vybral na základě jejich výstupů: Bohumír Štědroň, prognostik, který tradičně skvěle vystoupil na naší konferenci Lidský kapitál a investice do vzdělání, Jaroslav Šulc, ekonom, který napsal výborný článek o koronaviru a ekonomice do časopisu Fórum sociální politiky, Jan Campbell, politolog, který mě zaujal svým seriálem „Předzpěváci“ o dojednávání inovované vize „nového světového pořádku“, Petr Hampl, sociolog, který velmi dobře popsal dopady sporů o koronaviru na rozštěpení občasného odporu proti současným hrozbám. Návazně se přihlásila řada dalších osobností. Zde je přehled otázek, kterými se budeme zabývat.

Jak využijeme výsledky? Přemýšlel jsem o tom a nakonec se rozhodl použít tuto otázku k vymezení tématu posledního bloku jednání. Dáme ji na místě v návaznosti na to, jak se jednání bude vyvíjet. Snad ještě jeden aspekt této problematiky. Zdá se, že současná globální moc hledá nové paradigma, ze kterého by mohla vycházet. Dochází patrně i k určité mezigenerační obměně. V takové situaci není nic důležitějšího než přijít s vlastním paradigmatem, realistickou a perspektivní vizí. První a zásadní otázka takové vize musí znít: jakou roli v ní má člověk, který má zájem pochopit, o co jde, a na základě toho jednat, aniž se sebou nechává manipulovat?

Opoziční blok ODS, KDU-ČSL a TOP 09, který pro letošní sněmovní volby vytvořil koalici, chce ještě v lednu svolat mimořádnou schůzi dolní komory k návrhu zavedení korespondenční volby pro občany v zahraničí. Je to dobrý nápad?

Tyto subjekty si patrně uvědomily, že bez zfalšování voleb nemají šanci. Je dobře, že se k tomu takto otevřeně přiznaly, aby si o nich soudní lidé přestali dělat iluze. Mj. institut korespondenčního hlasování existuje, je využíván a zneužíván. Jenže ani to slouhům současné globální moci nestačí, chtějí ještě další extenzi. Chtějí ještě více usnadnit rozkradení naší země těmi, kteří v ní nežijí, nepřispívají k její prosperitě a ani na ni nejsou citově vázáni. Doufám, že veřejnost bude jejich argumentaci sledovat.