Situace na Ukrajině se stále mění, víkend žádné spektakulární přemety ve vývoji však nepřinesl. Američané se rozhodli poslat k podpoře Ukrajiny blíže neurčený počet vojáků a zároveň na jejich popud dnes také zasedne Rada bezpečnosti OSN. Co lze podle vás čekat od té dnešní rozpravy?

Především debatu a hlavně ještě důležitější bude, pokud ty státy, které se připravují nebo hrozí vojenskou intervencí, což je v první řadě Rusko, ale de facto také Ukrajina a samozřejmě všechny státy Severoatlantické aliance (NATO), zejména Američané. Pochopitelně lze očekávat i variantu, že to jednání bude zablokováno Ruskem nebo Čínou, které mají, jak známo, v Radě bezpečnosti OSN právo veta. Ale spíše bych proponoval, že dojde k diskusi.

Kdo je podle vás vinen, nebo lépe řečeno, kdo je podle vás zodpovědný za ten současný stav?

Ten současný stav je výsledkem stoupajícího tlaku a napětí, a kdybychom to vyjádřili takto lapidárně, tak vina je na straně Ruska. Stačí si vzpomenout na výrok Vladimira Putina, že rozpad Sovětského svazu byl tou největší tragédií 20. století. A ono to do sebe zapadá, protože jde o projekt tzv. Eurasijské unie, což je jakýsi ruský chalífát, prostě vize eskalace a obrody velké ruské říše, která má být vojensky jakýmsi protipólem a protiváhou NATO. Zkrátka obnovení SSSR v nových podmínkách.

A Ukrajina má být v tomto plánu začátkem?

Může být, protože takové situace jako nedávno v Kazachstánu a aktuálně na Ukrajině, kde je možné se chopit nějaké záminky a pod ní intervenovat a navyšovat i územní zisky, k tomu samozřejmě přímo vybízejí.

Ale Putin potřebuje v první řadě ty „satelitní“, spřízněné státy, proto ku příkladu nepřemýšlí o tom, že by přes všechny excesy Minsku převzal vládu v Bělorusku, protože Lukašenkův režim je pro něj cenný v té současné, mírně podřízené podobě.

Jak už přede mnou někdo řekl, nejhorší je, že si Rusko konečně uvědomilo, že už není tou velmocí z dob studené války, ale přesto nebo právě proto tak jedná – souhlasíte s tím?

Ano, to považuji za velmi přesné a objektivní zhodnocení, protože ta Putinova filozofie zní ve zkratce „Ať se nás bojí!“. Navíc on sám zastává názor, že i v rámci mezinárodní politiky by mělo jít pouze o hru velmocí, mezi něž počítá i Rusko, s tím, že ty ostatní země se tomu jednoduše musejí podřídit. V podstatě tedy jakési volné pokračování studené války.

Domníváte se, že je v silách NATO, aby čelilo ruským ozbrojeným silám?

Ne, dlouhodobě určitě ne. Na to NATO nemá dostatečný potenciál. Pokud bychom si odmysleli Spojené státy americké, tak zbytek Aliance by Rusům vzdorovat nedokázal.

Například Kaliningradská autonomní oblast, přináležící k Rusku, je doslova „přecpána“ vojenskými systémy, které míří prakticky na všechny klíčové cíle v celé západní Evropě. A Rusko také investovalo v posledních letech relativně dost peněz do zbrojení, zatímco NATO je finančně trvale značně poddimenzované. Je to důvod k obavám jako za té studené války, kterou jste už zmiňoval?

Nesporně to důvod k obavám je, protože máte pravdu v tom, že Kaliningrad, který se za nacistické okupace Němci jmenoval Königsberg a který je tak trochu zapomenutou částí Evropy, o které se téměř nemluví, využilo Rusko nenápadně k tomu, aby právě tam v posledních letech instalovalo své taktické rakety.

Je to historický paradox, protože Kaliningrad (dříve Východní Prusko) byl vlastně centrem německé kultury, mimo jiné je to i rodiště samotného Immanuela Kanta.

Ale je to smutně symbolické, neboť tato oblast byla pojmenována po Michailu Kalininovi, sovětském komunistickém politikovi, který byl v letech 1919 až 1946 titulární hlavou sovětského státu a nositelem mnoha nejvyšších vyznamenání. Ale historii mnoho neovlivnil, protože neměl – stejně jako dnes Kaliningrad – v podstatě žádné rozhodovací pravomoci.

Co říkáte na možnost zřízení americké vojenské základny na Slovensku, kterou už schválila vláda a s dodatkem i prezidentka Čaputová, ale ozývají se proti tomu stále dosti hlasité protesty?

Já to upřímně řečeno nechápu, asi je to nějaká snaha nahnat si politické body, protože přece každému, kdo jenom trochu zná historii, musí být jasné, že Slovensko reálně v ohrožení je. Vždyť také s Ukrajinou přímo sousedíme.

Stačí si vzpomenout na rok 1968, který by pro nás měl být dostatečným mementem. A tady už nejde o nějaké pašování cigaret přes hranice, ale o vojenský konflikt.