Je nemálo těch, co považují koronavirovou pandemii za mediální bublinu. Jak ji ve světle aktuálních světových statistik hovořících o téměř 56 milionech nakažených a téměř milionu a půl mrtvých vnímáte vy?

Jako mediální bublinu pandemii COVID-19 rozhodně nevnímám. Pandemie od základu změnila život na celé planetě, nás všech a způsobila řadu úmrtí nebo nevratného poškození našeho organizmu. Problém je s informacemi, které od médií dostáváme, jsou často zkreslené, zavádějící pro běžné občany a ve snaze zabránit šíření nákazy a paniky se uchylují k zavádějícím informacím. Některé informace jsou pravděpodobně i záměrně utajovány, nebo nejsou zcela objektivní. Osobně mám velký problém s neukázněným chováním odpíračů roušek a epidemiologických nařízení lidmi, kteří nedomýšlejí následky takového chování. Účinnost těchto opatření byla celosvětově jasně prokázána, dá se to rozhodně vydržet a nemá to nic společného s ohrožením svobody. Odpírače lze charakterizovat jako sobce. Jejich chování může mít především vliv na úmrtnost starších spoluobčanů, nemocných běžnými chorobami a úmrtí našich zdravotníků, kteří musí přes všechny překážky bojovat v první linii. Také mi vadí, když se k vysoce specializované problematice této virové nákazy kategoricky vyjadřují nekompetentní lidé, často jsou to veřejně známé osobnosti, kteří svým osobním názorem ovlivňují veřejné mínění. Nebo jsou tací, kteří opakují pouze to, co už je známé a jde jim jen o vlastní zviditelnění. Zastávám názor, že nošení roušek a respirátorů, které důsledně překrývají nejen ústa, ale i nos, je zcela zásadní pro zvládnutí epidemie, pro vlastní bezpečnost a pro zabránění pozdějších, dosud ne zcela známých následků na lidské zdraví.

Součástí zmíněných statistik je i celosvětově 45 milionů a v Česku 450 tisíc vyléčených. Jaké jsou nejnovější celosvětové vědecké poznatky, co se týče dopadu na lidský organismus pro ty, co chorobu COVID-19 prodělali?

Vzhledem k tomu, že se celý život zabývám výzkumem mozku a jeho onemocnění, budu mluvit o tom, čemu rozumím. Není pochyb o tom, že COVID-19 ovlivňuje mozkovou činnost, činnost bezpochyby nejdůležitějšího orgánu člověka. Více než třetina lidí s COVID-19 udává neurologické příznaky jako je ztráta čichu a chuti, únava, bolest hlavy, pocit na zvracení a u těžkých pacientů cerebrovaskulární onemocnění a poruchy vědomí. Existují publikované články v prestižních mezinárodních časopisech přinášející důkazy o tom, že tato virová infekce může vedle respiračního selhání významně a dlouhodobě ovlivnit naši mozkovou činnost a zvýšit i výskyt neurodegenerativních onemocnění. Je prokázáno, že infekce COVID-19, která způsobuje virovou pneumonii a dechovou nedostatečnost a vede ke snížení množství kyslíku v krvi, je provázena systémovým zánětem, který poškozuje celou řadu orgánů. Tento zánět se vyskytuje v celém organismu a nevyhýbá se ani mozku, kde přímo poškozuje nervové buňky, poškozuje hematoencefalickou bariéru, která normálně brání průniku škodlivých látek do mozku a navíc je mozek nedostatečně zásobován kyslíkem.

Co to pro mozek nemocného znamená?

Jelikož mozek potřebuje ke své funkci nejvíce energie ze všech orgánů, nedostatek kyslíku v krvi, který doprovází i mírný průběh onemocnění, mozek poškozuje. Větší nedostatek kyslíku v mozku má přímou souvislost s těžkými neurologickými komplikacemi jako je embolie vedoucí k mozkovému infarktu (iktus, mrtvice). Systémový zánět v organismu také vede ke zvýšení hladiny fibronektinu v krvi, látky, která podporuje vznik trombů. U 20 až 50 procent těchto pacientů s COVID-19 dochází ke tromboembolickým komplikacím, jako je ucpání cév a iktus, které se vyskytují i u mladých pacientů. Drobná ucpání mozkových cév nemusí pacienti bezprostředně pociťovat, ale ta poškozují jejich mozková centra skrytě. Není náhodou, že příznakem infekce COVID-19 je bolest hlavy, nemožnost se soustředit, poruchy vnímání a paměti, poruchy spánku, deprese, závratě, halucinace i delirium. Systémový zánět a zánětlivé poškození mozku bylo prokázáno jako činitel vedoucí k neurodegenerativním onemocněním, mezi která patří demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Amyotrofická laterální skleróza a jiná onemocnění. Výskyt těchto onemocnění tak může v příštích letech i v době postkovidové výrazně stoupnout.