Válka na Ukrajině trvá už téměř 3 měsíce, jak si vede váš kraj v současné době s pomocí uprchlíkům? Máte ještě volné kapacity pro jejich ubytování? Nedochází vám pro ně finance? Kolik jich nyní vůbec evidujete? A dochází také ve vašem regionu k většímu odjezdu ukrajinských běženců anebo se jejich počet stále zvyšuje?

Asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v našem kraji zaregistrovalo v průběhu necelých tří měsíců asi 16 tisíc uprchlíků. Ubytovací kapacity v kraji jsou v tuto chvíli dostatečné. Počty nově příchozích uprchlíků stagnují a zaznamenáváme i návrat některých z nich na Ukrajinu. Od března Královéhradecký kraj odlehčuje přetíženým regionům v ČR a průběžně se podílíme i na pomoci plně obsazené Praze. Uprchlickou krizi doposud zvládáme, a to i díky profesionalitě zapojených složek Integračního záchranného systému, součinnosti charity, obcí a měst a dalších neziskových organizací i odpovědnému přístupu zainteresovaných odborů krajského úřadu. Všem jim patří velké poděkování, stejně jako veřejnosti, která se nemalou měrou podílela na zajištění ubytování v našem kraji.

Jste spokojení s celkovou pomocí státu ohledně této problematiky? Za co by se dala současná vláda pochválit, a zač by naopak zasloužila kritiku?

Stát k řešení uprchlické krize přistoupil odpovědně a vzniklou situaci řeší průběžně vzhledem k měnícím se podmínkám. Máme za sebou první fázi, kdy byla prvořadá rychlá humanitární pomoc, při dodržení základních bezpečnostních standardů. Nyní již ale přichází doba vyslání jasného signálu, že budeme nadále pomáhat potřebným, ale nepřipustíme zneužívání systému. K tomu by kromě spolupráce samospráv, odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a Policie ČR měl sloužit informační systém HUMPO, který je potřeba urychleně naprogramovat, a také využívat standardních informačních systémů cizinecké policie (přehledy o místě pobytu emigrantů).

Jak velký počet uprchlíků se nechal ve vašem kraji zaevidovat na úřadech práce, a jak to vnímají vaši místní podnikatelé?

Uchazeči o zaměstnání z řad uprchlíků si ve velké většině hledají zaměstnání sami, hlavně s využitím znalostí a možností diaspory, případně prostřednictvím neziskových organizací. Mnozí podnikatelé oslovili uprchlíky s nabídkou zaměstnání například na ubytovnách. Také řada ubytovatelů se o své uprchlíky v tomto směru postarala, jako například některá zemědělská družstva, která poskytla kromě finanční podpory i své ubytovací kapacity a nabízí pracovní příležitosti v zemědělské výrobě. V evidenci úřadu práce zájemců o zaměstnání je v tuto chvíli přibližně 20 procent z dospělé populace registrovaných uprchlíků v našem kraji, ale další, jak jsem už uvedl, si našli zaměstnání bez ohledu na evidenci úřadů práce. 
 
V některých regionech, nejvíce v Praze, ale také v například v Moravskoslezském kraji je problém s ukrajinskými Romy, kteří mají mnohdy i maďarské pasy. Tito běženci někdy i demolují ubytovací prostory. Na druhé straně je ale nelze všechny házet do jednoho pytle, někteří z nich si už nalezli práci a nejsou s nimi problémy. Jak to s touto skupinou emigrantů funguje ve vašem kraji?

Na KACPU (krajské asistenční centrum pro uprchlíky) mezi etniky nerozlišujeme, nicméně romských běženců v našem kraji nemáme mnoho a také opravdu nelze házet všechny do jednoho pytle. Nezaznamenáváme ani zásadní problémy s tzv. dávkovou turistikou, a až na jednu osmičlennou skupinu, která po obdržení humanitární dávky odjela neznámo kam, jsme nezaznamenali další zneužití našeho systému. Obecně bych ale řekl, že zásadnější roli by měly naplňovat romské neziskové organizace v Česku, které by uprchlíkům měly důsledně vysvětlovat podmínky, za kterých zde mohou pobývat a připravit je na umístění do konkrétních lokalit. Zároveň je nezbytné, aby stát zajistil maximální počet ubytovacích kapacit přes správu uprchlických zařízení splňujících možnost zajistit bezpečnost a pořádek v místě pobytu těchto uprchlíků.