Vývoj v Evropě během migrační krize nabral značnou dynamiku, u nás jsou aktivní aspoň média a politici. Jak to hodnotíte?

Sleduji vývoj, ale nepodléhám strachu, jaký šíří lidé, kteří donedávna byli někde schovaní za pecí a teď se snaží situace politicky využívat k tomu, aby se zviditelnili. Spíš jsem ochoten naslouchat názorům lidí, které reprezentuje například Tomáš Halík nebo Magda Vášáryová. Obávám se hlavně těch, kteří se naučili pracovat se strachem. Problému uprchlíků by se měly maximálně věnovat i tajné služby, i když samozřejmě nejde u každého dělat bezpečnostní prověrku. Hlavně by ale to téma nemělo být zneužíváno politiky, obávám se totiž, že toho využijí krajně pravicové i levicové organizace. Lidé, kteří se na tématu snaží vyprofilovat, jsou to často zároveň ti, kdo zde v minulém režimu kolaborovali, a mnozí z nich v sedmdesátých letech jako komunističtí činitelé schvalovali, aby se podporovala takzvaný národně osvobozenecká hnutí a dostávaly se jim naše špičkové zbraně, munice, semtex a cvičili se zde teroristé. Pokud jde o současnost, bojím se i různých tzv. záložáků, kteří se ozbrojují a sympatizují otevřeně s Putinem. Jsem tedy ve střehu nejen ve vztahu vůči těm, kdo do Evropy přicházejí, ale i vůči těm, kteří s tím tématem straší a získávají politické body.

Jak se podle vás bude vyvíjet konflikt v Sýrii poté, co Rusko začalo stahovat své letecké síly? Je riziko většího konfliktu menší?

Rusko tam neprovádí žádné bohulibé akce, když útočilo i na umírněnější opozici, a využívá maximálně svého vlivu na vedení syrského státu. Turecko má svůj složitý problém s kurdskou menšinou, ale jak jej vyřeší, lze nyní těžko říct. Západ v Sýrii jistě bude chtít udržet vliv stejně jako Rusko, takže konflikt potenciálně hrozí, vývoj se tedy dá jen těžko odhadnout.

Z vyjednávání s Tureckem vyplývá, že Evropě pomůže řešit imigrační krizi. Jak vidíte nadějí, že například dohodnutý princip „jeden za jednoho“ skutečně pomůže?

Je to obchod, který nemusí být z „vyššího pohledu mravního“ úplně čistý, asi se ale musí vyzkoušet všechny prostředky, které by mohly migraci zastavit nebo aspoň omezit. Jestli bude fungovat výměna „jeden za jednoho“, nevím, ale nebude to jistě jednoduché, nejsem si jistý, jestli má tento princip šanci uspět.

Po trojích zemských volbách CDU oslabila. Ustojí to kancléřka Merkelová a její migrační politika?

Dalo se čekat, že Merkelová něco ztratí, ale ta ztráta není tak velká. Záleží na tom, jak se jí bude dál dařit omezit migrační příliv. Ona ale má také proti sobě ohromnou propagandistickou aktivitu krajně orientovaných stran a skupin, které se snaží po internetu šířit různé dezinformace a před volbami to mělo jistě velkou propagační hodnotu. Dohoda s Tureckem by jí mohla pomoci, Německo má navíc velké možnosti, ekonomicky je na tom mnohem lépe než třeba my.

Jak vidíte šance nových politických subjektů, které se na migrační problematice profilují?

Tyto strany potřebují ke svému úspěchu vždy nějaké sociální napětí, nejistotu a strach ve společnosti, díky tomu mohou získávat přízeň lidí. Viděli jsme to v případě nacismu i komunismu. Krajně orientované strany budou posilovat, ale například v Německu je tamní tajná služba Bundesnachrichtendienst (BND) na rozdíl od naší BIS velmi schopná a věřím, že dokáže extremistické projevy podchytit. BIS se začíná extremismu věnovat až teď. Před časem jsem tvrdil, že extremismus u nás bude problém, a bylo to označeno za šíření poplašné zprávy a byl to jeden z trestných činů, za které jsem byl vazebně stíhán. Mohl bych tedy dnes mít škodolibou radost.

Extrémně orientované subjekty působí i u nás, zatím ale tato část spektra vypadá roztříštěně…

Pokusy o spojení a vytvoření jednotné fronty tady jsou, Konvička při prosazování svého programu dosáhl velkého úspěchu, když se dostal až na pódium s prezidentem Zemanem, který má tendence národ napřed strašit a pak zachraňovat. Na to ta „čtvrtá cenová skupina“ bohužel slyší. Jak se jim bude dařit, teprve uvidíme. Také finanční podpora ze strany politického podnikatele Víta Bárty může těmto uskupením pomoci, on se už jistě poučil z některých chyb a může to vést k nějakému překvapení. Myslím si ale, že to zatím můžeme ustát.

Polarizace ve společnosti je vidět, v debatách na internetu je spousta lidí, kteří se svým názorem sice jinak na veřejnost nejdou, ale na webu jsou radikální. A stejnou možnost budou mít i u voleb. Miloš Zeman těmto hlasům naslouchá a šikovně to dokáže i díky svému okolí ventilovat. Podpora prezidenta tyto struktury spojuje.

Kromě toho, že jsou Češi jedni z největších euroskeptiků, je zde i poměrně dost zastánců Vladimíra Putina a Ruska. Kde se taková podpora bere v zemi, kterou Rusko, respektive SSSR dvacet let okupovalo?

V tom jsem podjatý, protože jsem byl opakovaně vězněn jak za komunismu, tak za práci u BIS spojenou s problematikou, která se týkala Ruska. Česká společnost je s ideou komunismu a napojení na Rusko velmi prorostlá, protože si kdekdo v minulosti na kolaboraci s režimem postavil kariéru. Mladí zase neznají předlistopadový systém a nedovedou si už spoustu věcí představit. Ruské dezinformační centrály zde mají navíc řadu opěrných bodů a organizací, jako je KSČM, Klub českého pohraničí, Svaz bojovníků za svobodu, Klub přátel národů východu apod. Ty organizace mnohdy vypadají, že jde o skupiny lidí s nějakými idejemi, ale když se podíváte důkladně na to, z jakých struktur pocházejí jejich členové, je jasné, co je to zač. Rusové tady mají spousty možností, loví mezi nespokojenými skupinami obyvatel a jsou v tom úspěšní. Například na Bruntálsku pan Zifčák velice úspěšně „přikapává jed do studen“, na Ostravsku má extrémní komunista Statis Prusalis zámek, kde dokonce hostí Miloše Zemana. Rusko tady má prostě spoustu lidí, kteří vyrostli na kolaboraci se socialismem a nostalgicky na to vzpomínají, a mladí zase snadno podléhají nalévání ideologie „lepších zítřků“.

Myslíte, že by ve střední Evropě mohlo dojít k nějakému „přerozdělení“ geopolitických sfér vlivu, pokud by se třeba rozvolnila EU nebo NATO?

Ano, ruské tajné služby pracují na destrukci EU a pronikají zde do zájmových struktur. To by se mělo objevit i ve výroční zprávě BIS, a myslím, že by tam mělo zaznít, že jsou tady velmi aktivní a mnohdy i velmi úspěšné. Nevím ale, jak tomu u nás s omezenými možnostmi BIS čelit. Ze svého působení v BIS jsem získal zkušenosti, že po nástupu sociální demokracie se výrazně omezily problematiky jdoucí po linii extremismu. Dokladovat například spojení aktivity lidí, kteří pracovali pro ruský konzulát ve spojení s KSČM, byl velký problém, protože KSČM je parlamentní strana. Sám jsem byl záhy po nástupu ČSSD zatčen a účelově obviněn ze závažných trestných činů. Po nástupu sociálních demokratů k moci došlo k tomu, že se na problematikách týkajících se Ruska nesmělo pracovat. Já jsem si to na vlastní kůži vyzkoušel takříkajíc „přes Pankrác“. Jsem tedy podjatý a považuji Rusko za velmi nebezpečný stát, myslím, že naše tajná služba za současného politického vedení ohrožuje naši bezpečnost.

Evropa sleduje s napětím, jak se budou rozhodovat Britové o setrvání v EU, euroskepticismus sílí i jinde. Vydrží unie takové zkoušky?

Myslím, že Britové v unii na poslední chvíli setrvají a že z ní nevystoupí, ale ty tlaky jsou velké. U ostatních států, kde jsou euroskeptické tendence, by měly jejich tajné služby prioritně zvýšit obezřetnost a věnovat se činnosti ruských tajných služeb, protože Rusové v tomto směru zahájili úplný frontální útok. Očekávám, že se ve výroční zprávě BIS informace o tom objeví a že se k tomu dostanou novináři.

Jakou zprávou pro vás je to, že Miloš Zeman bude zřejmě kandidovat znovu na prezidenta? A bude mít důstojného protikandidáta?

Nevím, jestli bude mít silného soupeře, ale my za KAN (Klub angažovaných nestraníků) jsme mu už veřejně popřáli hodně tučného masa, silného kuřiva a co nejvíce tvrdého alkoholu. Poté co jsme toto přání dali do naší vitríny, už to vyšetřuje policie. Nadšení Zemanovou kandidaturou samozřejmě nejsme a budeme dělat vše, aby zvolen nebyl.

• Politika a společnost JINÝMA OČIMA