Do jaké míry vlastně spotřebitelé dávají přednost českým potravinám? Obecně, sledujete u nás vůbec zájem mezi lidmi zvyšovat potravinovou soběstačnost státu?
Pokud se týká obliby českých potravin, jednoznačně vítězí nad produkty z dovozu. Dle názoru menších obchodníků jsou české potraviny zákazníky více preferovány. Mezi lidmi je velký zájem o české potraviny, a zejména v uplynulém roce, kdy nás postihla pandemie koronaviru, se to velice silně projevilo.
Jakým způsobem zemědělské podniky zvládají koronavirovou krizi?
Pro zemědělské podniky byl koronavirus mimořádně velkým problémem, zejména ve dvou rovinách. Jednak v živočišné výrobě, kde se musí zajistit nepřetržitý provoz, neboť zvířata musíte denně nakrmit, poklidit, podojit atd., a každý výpadek pracovníka díky nemoci nebo karanténě je velkým problémem, protože díky manuální náročnosti tohoto povolání není o práci v této profesi zájem. Druhou rovinou byl nedostatek sezonních brigádníků (ze zahraničí) při polních pracích a při sklizni ovoce, zeleniny, chmele, révy vinné atd. Podniky sice situaci zvládly, ale za cenu zvýšených nákladů.
Vy působíte ve Zlíně. Jaké jsou reakce zemědělských podniků v regionu, co se týká potravinové soběstačnosti a debaty kolem kvót na české potraviny?
Celý svůj profesní život působím v zemědělství ve Zlínském kraji. Působil jsem v prvovýrobě jako předseda představenstva zemědělského podniku. Pracoval jsem také ve státní správě. Vykonával jsem tam funkci ředitele okresního a posléze krajského odboru Ministerstva zemědělství ČR. Při své každodenní činnosti jsem přicházel do styku s řídícími pracovníky zemědělských a potravinářských podniků, soukromými rolníky, ale i s pracovníky ostatních úřadů státní správy působících v resortu zemědělství. Musím konstatovat, že velká většina z nich chápe problematiku soběstačnosti v potravinách a podporuje kvóty na české potraviny.
Poslanecká sněmovna novelu zákona o potravinách schválila na návrh poslanců SPD v lednu, pak narazil v Senátu a couvli i poslanci. Můžete popsat, jak vše probíhalo?
SPD v rámci novely zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, prosazovala zavést pro velké obchody nad 400 m2 regulaci nabídky potravin u potravinářských řetězců tak, aby 55 % vybraných položek pocházelo od českých výrobců. Kvóty by se postupně zvyšovaly: rok 2022 – 55 %, až rok 2027 – 73 % českých potravin. Jednalo se pouze o zhruba 120 základních položek z 15 000, které jsou v sortimentu potravinářského zboží. Návrh jednoznačně podpořila Agrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků.
Sněmovna návrh výše uvedeného zákona schválila 20. ledna 2021. Pro hlasovalo 66 ze 103 přítomných poslanců. Pro přijetí hlasovali poslanci ANO, KSČM, SPD a tři nezařazení. Proti byli KDU-ČSL, TOP 09, ODS, Piráti a STAN. Novelu projednal v půli března Senát a „kvóty na české potraviny“ ze zákona vypustil. Po vrácení zákona Senátem byla novela znovu projednána Sněmovnou dne 13. 4. 2021. Při hlasování najednou většina poslanců změnila názor, vykašlala se na české zemědělce a potravináře, a 146 poslanců hlasovalo pro zákon bez „kvót pro české potraviny“. Projevila se u nich pružnost a bezzásadovost a ukázali všem, že mění svá stanoviska a názory vždy podle toho, jak je momentálně potřeba.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá