Česká republika se stala transitní zemí pro migranty mířící do Německa a západní Evropy. Na hranicích se Slovenskem hlídají policisté i vojáci, denně zadrží stovky migrantů a převaděče. Jak celou situaci podle vás zvládá Česká republika s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN)?
Je asi lidskou vlastností, že si média člověka někam zařadí, a už ho tam drží zařazeného a ptají se jej stále na podobné věci. Mě si za migrační krize let 2015 až 2016 zařadili jako takzvaného experta přes migraci, nebo spíš kritika migrace, a tak to schytávám pořád. Přitom mně samotnému v těch bohatýrských dobách spíš než o migraci jako takovou šlo o otevřenou kritiku islámské ideologie a islámského misijního pronikání, což jsou jevy, které s migrací samozřejmě souvisely a souvisí. Davy nezvaných tenkrát přicházely z islámských zemí, ty lidi islámská nauka poznamenala, bylo a stále zde je riziko, že si sem přinesou její nejhorší stránky, ale migrace nebyla jedinou cestou islámského pronikání, naopak ne každý migrant je nutně kovaný džihádista.
On si málokdo pamatuje, že už tenkrát jsem nabádal k rozlišování. Křesťany a sekularisty ze zemí jako Sýrie prověřit a brát, říkával jsem tehdy. Stejně tak jsem samozřejmě říkal, že když se nezletilý Syřan podobá spíš třicetiletému Somálci nebo Nigerijci, odmítá vepřové a za rozbřesku buší hlavou o zem, nepatří mezi civilizované lidi. Bohužel sluníčkově kavárenská chamraď tenkrát razila heslo: třiďme odpad, ne lidi - čímž jakoukoli racionální debatu a vlastně i humánní přístup ke skutečným uprchlíkům před válkou znemožnila.
Abych se ale nevyhýbal otázce. Problematiku zdaleka nesleduji tolik, jako dříve – nemám už prostě ty vazby a informace, k nimž jsem měl tenkrát, díky obrovsky silným uskupením Islám v České republice nechceme a Blok proti Islámu, bohatý přístup. Přesto bych trval na tom, že nehlídaná migrace z kulturně vzdálených okruhů, zvlášť když jde o migraci nezajištěných mladých mužů, představuje i nadále jedno z nejzásadnějších rizik pro celou společnost – a to ne kvůli nějaké legrační kriminalitě, ale protože může do budoucna zcela proměnit kulturní složení obyvatel. Takovému riziku nepředejdeme odchytem migrantů kdesi v beskydských lesích a jejich převozem v dodávkách na nejbližší nádraží, což dělají dnešní uniformované složky.
Nebezpečí bychom snížili, kdybychom o těch lidech především něco věděli – odkud jsou, jaká je jejich historie, cože se stalo, že se vydali na pochod zrovna na podzim 2022, když se Evropa řítí volným pádem do surovinové, energetické a hospodářské krize. Osobně mám obavy, že toho o okolnostech současné migrační vlny ví evropští politici a vlády naprosté minimum. Nevíme, zda ti lidé jdou z tureckých táborů a s podporou tamního zeměpána Erdogana, nebo z tureckých táborů a bez podpory tamní vlády, nebo jde o lidi, kteří se dlouhodobě zašívali v různých zemích Balkánského poloostrova. Nevíme, zda tu vlnu někdo řídí či financuje, zda mají nebo nemají nějaké kontakty v cílových zemích. Bez těchto informací je těžké soudit, co od těch lidí čekat.
Když se na současnou migrační krizi podíváme z pohledu Schengenu, je funkční a podaří se ho udržet? Případně za jakých podmínek?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová