Co rok 2020 ukázal o české politice?

Možná bych se neomezil jen na českou politiku, spíše bych odpověděl v širším smyslu. Myslím, že nám ukázal jednu věc, a to, že se stát, a myslím tím žádný stát, nedokáže postarat o úplně každého svého občana, zajistit mu nekonečný klid, blahobyt a jistoty. To se nám nyní ukázalo, jak je naše civilizace křehká a jak spoléhání se na někoho, kdo za nás, za občany, všechno zařídí, se ukazuje jako nefunkční.

Mělo by to tak fungovat?

Domnívám se, že není možné, aby to fungovalo.

Nelze tedy komplexní ochranu obyvatelům nikdy zajistit?

Myslím, že to nejde. Nejlépe se vždy dařilo, když lidé byli aktivní, když se starali sami o sebe a své nejbližší okolí a nadstavbou je stát. Ale stát nedokáže zajistit, co si všichni přejeme – jistotu, nekonečný růst, blahobyt a absolutní bezpečí. Mnozí si na to zvykli, protože když je nebe modré a všechno je růžové, sice to tak vypadá, ale přijde krize a je z toho zklamání. Spíše bych řekl, že trochu neprávem, protože věřím v individualitu. Spousta lidí se má starat především o sebe a nespoléhat se na to, že za ně někdo něco zařídí.

Co nám tedy minulý rok prozradil o české politice? Jak máme schopné politiky?