Kde vidíte problém neúspěchu levice jako celku v parlamentních volbách, ale i ve
společnosti?

V kapitalistické společnosti maskované rouškou líbivé demokracie je vždy
otázkou času, kdy levice vystřídá pravici, jako tomu je i v USA. Podíváme-li se
na popřevratové období rozkradení a rozdělení naší republiky, vidíme, že
vládní období pravice či „levice“ je maximálně 8 let, jako nyní v případě
vládnutí hnutí ANO. Do roku 2013 se na všech vládních skandálech podílely
vlády zastoupené ODS nebo ČSSD.

Přestože levicí jsou označovány z parlamentních stran  KSČM a ČSSD,
tak skutečnou levici u nás představuje pouze KSČM. Obnovená polistopadová
ČSSD se levicové politice vzdálila na sto honů. Nechci hovořit o jejím postoji
k akcím podporující například LGBT, ale především skutečnost, že ČSSD je
stranou aktivně prosazující politiku vylepšování současného kapitalistického
systému, ochotná vysílat kdekoliv naše vojáky v zájmu vražedných operací
NATO, s cílem destabilizovat nadále celý svět a provádět barevné revoluce. Je
spíše přitažlivou parketou, pokud se to „početně hodí“ pro KDU-ČSL a
strany podobného typu, v žádném případě pro KSČM!
Současný tristní stav, ve kterém se dnes levice, tedy především KSČM
nachází, není jen výsledkem dlouhodobého propracovaného každodenního
působení tupého antikomunismu, který ruku v ruce s médii v čele
s veřejnoprávní Českou televizí a školní vzdělávací soustavou „zpracoval“ již
novou generaci voličů. Zároveň dokázal negativně ovlivnit názory voličů starší
generace na období výstavby socialismu do roku 1989.
Příčiny současného stavu je nutné hledat i ve vlastních řadách. V mediálních
výstupech i na setkáních s voliči se KSČM musí vrátit k základnímu poslání
činnosti strany, nebát se otevřeně prezentovat bez strachu z mediálního a
pravicového humbuku, že návrat k socialismu je nutností, svěrací kazajkou je
pro nás členství v NATO a EU. Kapitalismus, přestože umožňuje a nabízí
značné části občanů  pocit vlastní uspokojenosti z  přeplněných nákupních
vozíků, tlačících před sebou z nákupních center, tak východiskem
z narůstající všestranné krize globálního kapitalismu není. Koneckonců drahota
se začíná projevovat kam jen dohlédneme a zdaleka tak brzy neskončí.

Hrozí podle vás vzhledem k pravicové orientaci budoucí Sněmovny a nejspíš i vlády
určité protesty a nepokoje, například demonstrace či stávky odborů?