Na nedávném setkání zástupců zemí V4 s Angelou Merkelovou premiér Andrej Babiš zaskočil německou kancléřku, když zmínil, že kromě dotací existují také významné finanční částky, které ze zemí, jako je Česká republika, odtékají. Jde zejména o dividendy. Obstojí pohled, že jsme vykořisťovanou zemí, nebo benefity členství v EU jasně převažují?

Pro každou zemi je přínosné, když její firmy jsou příjemci výnosů z investic, než když jsou zisky odváděny jinam. Přínosem evropské integrace je jednotný trh, ne zbyrokratizované dotace. Objem evropských dotací na celkovém ekonomickém výkonu státu klesá a není podstatný. Za pár let budeme čistými plátci do evropského rozpočtu. Je to znak naší vzrůstající ekonomické síly.

ČSSD tvrdí, že by se měl zdanit kapitál, který z této země odchází, zatímco Babiš by investory rád přesvědčoval, aby kapitál reinvestovali v ČR. Který z těchto postupů je žádoucí z hlediska dlouhodobé perspektivy?

V ekonomice je dobré různé přístupy vyvažovat. Je správné upravit daně tak, aby nebyl schodkový rozpočet. Též je však správné nevyhazovat peníze za věci, které nejsou přínosné. Je i správné podpořit reinvestice. Ovšem budou-li úspěšné, což chceme, vytvoří nakonec opět zisk, který bude chtít vlastník převést do své mateřské, často zahraniční firmy. Nejlepší by tedy byl rozvoj firem, které jsou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku domácí, včetně jejich vlastníků, takže je nikdo nenutí převádět zisk do ciziny.

Donald Trump pozval Andreje Babiše do Bílého domu. Takřka okamžitě na tuto skutečnost reagoval expremiér Mirek Topolánek, a to po svém. Americké ambasádě v Praze i premiérovi přes Twitter vzkázal: „Zájmy Westinghouse v ČR musí být opravdu silné, když americká administrativa zve do Bílého domu bolševika, agenta StB a kriminálníka v jedné osobě.“ Má Topolánek pravdu? A je vkusné volit takový způsob komunikace?

Náš politický boj je někdy ostrý. Někdo má takovou formu v oblibě, jiný ne. Faktem je, že v politice hrají ekonomické zájmy významnou roli. Prezident Donald Trump v zahraniční politice podporuje obchodní zájmy amerických firem, což je důvod obchodní války s Čínou. Chce-li Trump využít jednání s premiérem Babišem pro podporu obchodních zájmů amerických firem, nevím, ale odpovídalo by to Trumpově zahraniční politice i v jednání s jinými státy.

Univerzita Karlova znovu zažalovala prezidenta Miloše Zemana za nejmenování docentů Fajta a Ošťádala profesory. Zeman řekl, že není automatem na podpisy, nicméně soud už v roce 2018 rozhodl, že prezident oba navržené jmenovat musí. Chová se Zeman v rozporu s pravidly? A co společenské konvence?

Že prezident není robotem na podpisy, poprvé uvedl prezident Václav Havel (Právo 19. 5. 2001) a též jako první prezident odmítl roku 2002 jmenovat rektorem Petera Mikuleckého, kterého navrhl Akademický senát Univerzity Hradec Králové. Nechce-li někdo, aby prezident jmenoval profesory či rektory, nechť navrhne změnu zákona, která tuto pravomoc ponechá vysokým školám. Profesory může jmenovat rektor, stejně jako jmenuje docenty. Takovou změnu podporovala moravská Masarykova univerzita, jejíž rektor Mikuláš Bek je nyní senátorem. Pakliže však nedojde k zákonné změně a pravomoc jmenování zůstane prezidentovi, je otázkou času a pravděpodobnosti, kdy některý z prezidentů odmítne navrhované kandidáty.