V čem se podle vás bude na náročný rok 2021 vzpomínat pozitivně a v čem naopak negativně?

Bude se na něj vzpomínat jako na rok, kdy se konečně po třiceti letech završil listopad 1989 a komunisté se nedostali do Parlamentu. A taky na rok, kdy jsme si po osmi letech temna opět zvolili prozápadní, nikoliv východní směřování země.

Co jsme během tohoto roku o sobě, naší zemi a společnosti zjistili? A můžeme podle vás něco z toho využít i v budoucnu?

Zjistili jsme, jak snadno podléháme dezinformacím a že se z naší společnosti vytratily základní hodnoty jako láska, úcta a pokora.

I premiér Petr Fiala říká, že rok 2022 bude pro naši zemi těžký. Nabízí se ovšem otázka, jak tuto tíhu v rámci možností distribuovat. Ke kterým lidem a jejich sociálním potřebám by vláda měla projevit vstřícnost a kde naopak škrtat a šetřit?

Příští rok hrozí, že kvůli brutálnímu nárůstu cen energií bude celá řada domácností ohrožena energetickou chudobou. A to je situace, kterou stát bude muset řešit. Nikoliv prostřednictvím plošně snížené sazby DPH, ale prostřednictvím revize sociálních dávek, konkrétně příspěvku na bydlení. Co se týká úspor, v tomto roce by se mělo výrazně šetřit na provozu, nikoliv na investicích.

Má Petr Fiala na to, aby si získal srdce i těch voličů, kteří mu nedali svůj hlas?

Jsem přesvědčena, že Petr Fiala si jako politolog uvědomuje, že za situace, kdy ve Sněmovně není reprezentována klasická levice, a s ohledem na sociální problémy bude muset tato pravicová vláda mít i silný sociální program.

Milion hlasů ve volbách propadlo. Z drtivé většiny to byly hlasy proti nastupující vládě. Tito voliči ale nezmizeli. Bude pro tyto lidi reprezentací parlamentní hnutí Andreje Babiše či Tomia Okamury? Nebo se podle vás objeví někdo zcela jiný?

Doufám, že se objeví někdo, kdo nabídne lidem dlouhodobou vizi namísto jednorázových přilepšení a balíčků. Zkrátka někdo, kdo neumí jen populisticky rozdávat, ale bude i vědět, kde na to vezme. Za všechny dary populistů totiž v budoucnu opět někdo zaplatí. Přála bych si, aby tu byla silná vláda, která bude mít dlouhodobý plán. A sociální cítění. Pokud nebude, její voliče si rozeberou strany, které lidem v těžké sociální situaci nabídnou alespoň jednorázovou pomoc. To ale není řešení. 

Rok 2022 bude současně rokem, kdy začne prezidentská kampaň před příštími volbami (ať budou řádně v lednu 2023, nebo předčasně). Bude se volit nástupce Miloše Zemana. Myslíte si, že lidé budou nového prezidenta volit s jeho obrazem před očima, tedy hledat takového kandidáta, který se mu bude buď co možná nejvíce blížit, nebo naopak vzdalovat?

Lidé, kteří Miloše Zemana nevolili, nikoho jemu podobného nejspíš hledat nebudou. Lidé, kteří současného prezidenta zvolili, taktéž budou očekávat, že na Hradě bude i nadále slyšet jejich hlas. Aby se tak stalo, nemusí být nutně prezidentem další Miloš Zeman. Naopak si myslím, že by to měl být někdo, kdo pochopí obě strany a bude je respektovat.

Velice bych si přála, aby volby nedopadly opět těsně, ale vítěz tentokrát vyhrál s jistou převahou. Dokázal by, že umí zasypávat příkopy, po čemž volají obě strany. Zasloužíme si po dlouhé době méně vyhrocenou politiku. Ta je určitě atraktivní pro média, ale ne pro lidi.

Jak se podle vás na Zemanovu prezidenturu bude vzpomínat? A co jsou vůbec atributy, podle kterých by se prezident se svými omezenými exekutivními pravomocemi měl zpětně hodnotit?

To nechám na každém z nás. Miloš Zeman prokázal, že je silný hráč. To mu nikdo neupře. Ovšem převážně ve věcech, které byly v jeho zájmu. Kdyby se byl silou své osobnosti schopen občas postavit i na stranu kritiků, byl by teď v lepší situaci. Celá řada nejmenování profesorů a ministrů, to je věc, kterou by si prezident měl odpustit.