Poslanecká sněmovna v minulých dnech odsouhlasila vyslání asi 300 vojáků do Pobaltí, coby členy mise NATO na posílení obrany proti údajné hrozbě z Ruska. Nejvíce proti tomuto rozhodnutí protestovali členové KSČM. Dokázal byste shrnout, co vám na tomto rozhodnutí poslanců nejvíce vadilo? A domníváte se, že pobaltské země se nemají čeho obávat, když Rusko anektovalo v roce 2014 Krym?
Já jsem se snažil přesvědčit své kolegy z Parlamentu, aby se spíše zaměřili na bezpečnost českých občanů při hájení především našeho teritoria, abychom nemuseli mít obavy ze stále neklidnější situace ve světě. A já mám pocit, že česká politická reprezentace děla naprostý opak. Jsem realista a je mi jasné, že politické reprezentace chtějí už více než 20 let u nás nastolit takový neměnný stav, který bude právě garantovat NATO. Proto i ta prohlášení o životně nutné severoatlantické spolupráci a podobně, což některým těmto lidem už zatemnilo mozek. Vždyť přece neznamená, když chceme být součástí vyspělé Evropy, že budeme kývat na všechno, co nám někdo přikazuje za oceánem. Dvě třetiny výdajů Aliance hradí Američané, kteří samozřejmě velí všem důležitým misím různě po světě a upřednostňují zejména svoje politické cíle. Prostě si myslím, že nemůžeme nadřazovat cizí zájmy nad naši bezpečností.
Na druhou stranu, pokud budou Moskva i NATO stále zvyšovat počty svých vojáků nedaleko ruských hranic, bude skutečně eskalovat napětí a vzniká i podle názorů bezpečnostních expertů (například generála J. Šedivého a generála A. Šándora) větší riziko konfliktu, který může být třeba způsobený i nešťastnou technickou chybou. Nebyly by spíše namístě konstruktivní, mírové rozhovory z obou soupeřících stran?
To je přesně to, na co i upozorňujeme v našem volebním programu, který začínáme bojem za mír proti všeobecné militarizaci, jež je ohromným nebezpečím. Ještě před sedmi lety vypadalo vše dost optimisticky, kdy Rusko s USA podepsaly právě v Praze dohodu Start, která zaručovala pro celý svět větší bezpečnost. Bohužel Barack Obama poté, co dostal Nobelovou cenu míru, začal dělat všechno pro to, aby smlouvu porušil. A od té doby se situace dramaticky změnila. Bývaly doby, kdy mezi velkým soustředěním vojsk NATO a Ruska byly tisíce kilometrů, dnes to je jen 150 mil, což je směšná vzdálenost. V této souvislosti mi připadá jako nehorázné prohlášení našeho ministra obrany, který říká, že Rusové zvyšují napětí, když na svém území pořádají cvičení s několika desítkami tisíc vojáků. Přitom americké válečné fregaty dnes brázdí Černé moře několik kilometrů od ruských výsostných vod! To je naprostý výsměch, kdo tedy eskaluje napětí?
NATO má dnes ve zbrani čtyřikrát víc mužů než Moskva a třináctkrát více dává na zbrojení. A nedej bože, pokud všechny státy Aliance poslechnou Trumpa a navýší své výdaje na ta stanovená dvě procenta. Co s těmi zbraněmi pak budou chtít dělat? Armády budou mít samozřejmě zájem je někde vyzkoušet – uplatnit. To je hrozně nebezpečná doktrína. Jen pro příklad, náš ministr obrany Stropnický vracel za loňský rok do rozpočtu čtyři miliardy, které nedokázal profinancovat, a teď by měl dostat navíc do rozpočtu dalších 50 miliard...?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán