Na svém profilu jsme napsala, že vyjádření ke stanovisku Úřadu vlády se tzv. psalo samo. Co jste tím chtěla říct?

Úvodem chci uvést, že Úřad vlády zákon jednoznačně brání, a odmítá veškeré právní argumenty uvedené v podnětu senátoru k Ústavnímu soudu. Je to postoj odlišný od postoje Poslanecké sněmovny a Senátu, které nechávají rozhodnutí plně na Ústavním soudu. To, že Úřad vlády zákon hájí, by mi až tak nevadilo, na to má jako jedna z institucí plné právo. Co mi vadí velmi, je až agresivita a absurdita argumentace, kterou zvolil, a ze které na mne dýchla doba dávno minulá. Některé výroky mne, a to nepřeháním, až šokovaly.

Můžete některé uvést?

Že každý má právo, a soudě podle textu zákona, plošně a anonymně ve veřejné evidenci, vědět o veřejném činiteli všechno, i kdyby se informace týkala primárně, tedy jen, jeho manžela. A že bez zásahu do společného jmění manželů by zákon nebyl dostatečně účinný. Nevím, zda si vůbec uvědomujeme, kam míříme. Za chvíli se bude tvrdit, že bez instalace odposlouchávacích zařízení do všech telefonů veřejných činitelů, jejich manželů a ostatních příbuzných, nebude nějaký zákon účinný.  Stát zkrátka neumí chytit pár lumpů, a proto dělá již předem lumpy ze všech, a nějaké soukromí rodinného života je mu ukradené. Tedy zájmy státu se dostávají jednoznačně nad zájmy jednotlivce, ale to už tady přece jednou bylo, a měli bychom se toho sakra bát.     

Netajíte se také názorem, že máte pocit, že je tady snaha především samosprávu oslabit. Vyplývá to nějak z daného vyjádření?

No to si pište. Víte, že slovo samospráva se v něm vůbec, ale vůbec nevyskytuje? Nevím, možná už na Úřadě vlády žijí ve světě, ve kterém je samospráva zrušena, a máme tu opět státní národní výbory. Jak jinak totiž vysvětlit výrok, že „Cílem zákona o střetu zájmů…. je zodpovědný a transparentní výkon státní správy…?“ Jenže státní správa nejsou obce, města ani kraje, protože ty nemají se státní správou nic společného, volené orgány o žádných otázkách státní správy nerozhodují. Stavební úřady a jiné přenesené činnosti nejsou samospráva. Buď tedy Úřad vlády považuje obce, města a kraje za státní správu, což by bylo svým způsobem skandální zjištění, nebo se prostě docela trapně spletl, nebo už žije v budoucnosti, ve kterém nějaká samospráva opět nebude, a tam směřují uvedené snahy. Ostatně nemusíme chodit daleko a uvažovat hypoteticky, začalo to v těchto dnech snahou zrušit stovky matričních úřadů hlavně na malých obcích. Považuji to za první krok k tomu obce postupně slučovat opět do „vesniček našich střediskových“. Měli bychom zavčas bít na poplach. Právo na samosprávu je jasným výrazem demokratických poměrů, ale protože se silná samospráva autoritativnímu státu nehodí, oslabuje ji. Často zcela záměrně. Mám pocit, že už tam jednou nohou jsme.   

Takže vy si nemyslíte, že zákon o střetu zájmů je tu proto, aby bránil korupci?    

Absolutně ne. Tento zákon povede naopak k vyšší korupci, protože dá všem, kdo korumpovat chtějí, jak na stříbrném podnose o veřejném činiteli všechny informace, jaký má majetek, jaké má dluhy, jaké má cenné umělecké předměty, sbírky, dluhy, a naopak hotovosti na účtech, takže ti praví lumpové se dozvědí, jak na daného veřejného funkcionáře nejlépe jít, zda přes dluhy, zda nabídnout obraz do sbírky, zda koupit jeho pohledávku, nebo manželce diamant, protože je dle soupisu majetku má ráda… Zkrátka dají jim návod, jak na to. Takže zákon v této anonymně přístupné a plošné podobě a v daném rozsahu osob včetně neuvolněných zastupitelů a manželů a společníků ve firmách naopak korupci výrazně podpoří a znásobí. A urychlí. Divím se, že autorům zákona nedochází, jakou super službu poskytli právě korupčníkům, proti kterým má údajně zákon směřovat.

Je to obsahem vašeho vyjádření k ústavnímu soudu?

Samozřejmě. Ve své podstatě bude dle mého názoru Ústavní soud posuzovat zákon, který se tváří jako protikorupční ale je nejen protiústavním zásahem do práv tisíců nepovinných osob, které nemají s veřejnou správou nic společného, ale zastávám názor, že jde o zákon výrazně prokorupční. Existence tohoto zákona v této podobě je tak ve své podstatě zcela absurdní.

Poslanci na to nemají jednotný názor, Piráti například odmítají změkčení zákona.   

(Úsměv). Nevědomost hříchu nečiní. Pirátům bych jako zkušená matadorka znalá věci v komunální sféře doporučila neposuzovat danou problematiku pohledem Prahy, tu sem netahejte. Ostatně Praha má i samostatný zákon, takže s obcemi a městy, které fungují tak nějak normálně podle zákona o obcích, nemá nic společného. A pak, zkuste si sednout napřed do zastupitelstev a rad malých obcí a měst, a pak mluvte. Za rok dva si pak povíme, co je a co není prokorupční, a jaká to je dřina řídit v pár lidech územní celky. Vyplňování stupidních dotazníků lidem tam dole opravdu pomáhá, jen co je pravda. Tedy řekla bych jim: „Zkuste si to, dámy a pánové.“

Je ještě něco, co byste z postoje Úřadu vlády chtěla uvést?

Tvrzení, že „neexistují šetrnější prostředky, které by umožňovaly dosáhnout legitimního cíle zákonné úpravy střetu zájmů“. Takže my zasáhneme do soukromí tisíců lidí i těch nejmenších obcí, veškeré jejich majetky a majetky jejich rodinných příslušníků zveřejníme s přístupem komukoli odkudkoli, v rozporu s Ústavou, v rozporu s nyní tak populárním GDPR, a to jen proto, že je stát neschopný chytat a odsuzovat ty skutečné lumpy na základě individuálních zjištění policie a dalších státních institucí. Takže z nás bude národ potencionálních lumpů v řádech desetitisíců, stranických a sousedských udavačů, a korupčníci, proto kterým má zákon směřovat, se už teď smějí. Stačí jim kliknout a ví, co na daného člověka vytáhnout jako první. Doufám, že tuto absurdní hru na boj s korupcí ústavní soud zastaví. Nebo se z toho za chvíli zblázníme všichni.