Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Pavla Svobody, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

Jaký máte názor na parlamentní projednávání asociační dohody s Ukrajinou?

Dohoda nebyla neschválena, jen nedošla na program schůze. Jaroslav Foldyna připravil doprovodné usnesení, které jste již zveřejnili a bez něhož si nedovedu představit, že pro dohodu budu hlasovat. Pro ty, kteří zcela odmítají, předkládám argument, že prostřednictvím této dohody můžeme dění na Ukrajině, potažmo v Ruské federaci, diplomatickou cestou ovlivňovat. Podporovat principy, které jsou EU cizí, bychom neměli. Ty kritické prvky popisuje zmiňované doprovodné usnesení.

Když by byla schválena – je to jakési pozvání do EU? Patří tam vlastně Ukrajina?

Nu Ukrajina v současném stavu do Evropské unie nepatří. Z hlediska ekonomického i  politického. Je na pokraji bankrotu, s obrovskou mírou korupce a rozkradena. Pokud si pamatujete, museli jsme splnit mnoho ekonomických kritérií, abychom mohli být přijati. Stejná pravidla musejí platit i pro Ukrajinu. A politické hledisko jsou lidská práva. Evropa stojí na principech rovnosti. Je zcela jedno, zda jde o menšinu maďarskou, vlámskou nebo ruskou. Obyvatelé Evropské unie mají stejná práva. Pobaltské státy se svými neobčany, tedy ruskojazyčným obyvatelstvem bez práva volit, jsou v mých očích podivným restem, který je třeba také vyřešit.

Jak by podle vás reagovalo Rusko, kdyby se Ukrajina přiblížila k EU nebo NATO?

Dává to jasně najevo. Uzavírá se obchodně. Nechce otevřít svůj trh a ruší smlouvy, chce platit tržní ceny a odnímá výhodné ceny pro Ukrajinu – plyn je nejviditelnější. Souběžně přehodnocuje svou bezpečnostní doktrínu a rozmísťuje obranné systémy blíž k hranicím. Chovali bychom se stejně.

Takzvaní separatisté na východě Ukrajiny už prý nechtějí vlastní stát. Je to dobře?

Ukrajina by měla zůstat v současných hranicích. Půjde to těžko po exodu ruskojazyčných obyvatel do Ruska a spoustě mrtvých, ale mírové řešení je nějaký způsob autonomie. Federativní uspořádání je jednou z nich.