Dlouho očekávaný a také s velkou pompou prezentovaný vládní konsolidační balíček sníží podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Bude díky tomu „Česko ve formě“, jak zněl hlavní slogan tiskové konference, kterou politici pětikoalice symbolicky nazvali „Za pět minut dvanáct“?

Česko nemůže být ve formě, a to ani kdyby se podařilo snížit rozpočtový schodek; kondice země totiž není daná jen rozpočtovým schodkem. Dám vám příklad. Myslíte si, že v roce 1988 bylo Československo ekonomicky v kondici, i když nemělo veřejný dluh? Asi ne, že?

A vláda nám sice nyní trochu srovná schodek státního rozpočtu, ale v jistém ohledu nás tomu roku 1988 zase víc přiblíží. A to v tom, jak opět naroste státní sektor na úkor soukromého. Zhruba dvě třetiny konsolidačního balíčku jsou zaměřené na příjmy rozpočtu, tedy na tahání peněz z kapsy lidí, tedy na zvýšení přerozdělování. A jen zhruba třetina je zaměřena na snížení veřejných výdajů. To v žádném případě nenaplňuje představu o kondici ekonomiky. Připomíná to ono okřídlené „operace se zdařila, pacient je mrtvý“.

Tak já samozřejmě nechci říci, že balíček zabije ekonomiku, ale chci, abyste si uvědomili, že snížení schodku veřejných financí není totéž jako kondice ekonomiky. V tomto případě je tomu přesně naopak, z mého pohledu se ekonomické prostředí ještě v některých oblastech zhorší.

Ale abychom si rozuměli úplně: To, co se vláda snaží dělat na straně výdajů, je správně. Špatně je naopak to, co se vláda snaží dělat na straně příjmů rozpočtu.

Připomenu, co mimo jiné zvýší příjmy rozpočtu. Zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 % z dosavadních 19 %. Zvýšení odvodů OSVČ. Úprava daně z příjmů fyzických osob na 23 % už ne od 161 tisíc, ale od 121 tisíc korun. Opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 %. Zvýšení daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek. Růst spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu a daní z hazardních her. Jak hodnotíte tyto daňové zásahy, které mají pomoci k ozdravení veřejných financí?

Jediný ze jmenovaných zásahů, který mi nevadí, je růst spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu, a daní z hazardních her. To je daň, které se dá rozumně vyhnout, touží-li se jí někdo vyhnout. Vše ostatní je sprosté výpalné.

Během covidu vláda rozdala ohromné množství peněz, o kterých pak NKÚ konstatoval, že z drtivé většiny s covidem ani nesouvisely, a vlastně nikomu moc nepomohly, protože se pouze přetavily do inflace, takže společnost díky nim nezbohatla. A teď si ty peníze vláda bere zase zpět – od lidí, kteří se o tu inflaci nijak neprosili.

Řeknu vám, co tyhle nápady s českou ekonomikou udělají. Ekonomika skrze ně razantně zpomalí. Takže dokonce ani výběr daní nebude takový, s jakým dnes vláda počítá. A lidem opět víc poklesne životní úroveň. Pořád vlastně to je ještě daň za covidohysterii a covidorozdávání peněz – to, jaké peníze byly tehdy rozházené, si bere daň dnes. Teprve dnes zažíváme a budeme kvůli konsolidačnímu balíčku zažívat skutečný pokles životní úrovně.