Co říkáte na to, že prezident Miloš Zeman ve svých veřejných výrocích opět přitvrzuje; chování premiéra Sobotky vůči Andreji Babišovi označil za chování „svině“ a premiéra samotného za osobu, která má „charisma lahve od okurek“. Nehraničí prezidentova snaha ponížit Bohuslava Sobotku i poté, co se vzdal funkce předsedy i volebního lídra ČSSD a v premiérské funkci za pár měsíců skončí, už s posedlostí? 

Zeman nemění své chování a vystupování. Ale s tím, jak je dlouho u moci, a vlivem různých biologických procesů, ztrácí sebereflexi a zbavuje se zábran, odhaluje, jaký byl od začátku svého prezidentování. To je motivováno snahou pomstít se zrádcům, kteří ho v minulosti nezvolili, nebo těm, kteří ho neobdivovali, nerespektovali. Jak jeho mandát pokračuje, pocit sebekontroly mizí a začíná mluvit o tom, jak skutečně přemýšlí. Všechny své vnitřní pocity vyjadřuje veřejně. Odhaluje své pohnutky, které ho v politice drží. A jak ztrácí kontrolu nad svých chováním a má zastřený úsudek, tak nechápe, že je to stejné jako se obnažovat na veřejnosti. Některé věci je prostě stydno dělat, ať už se svlékat na veřejnosti, nebo někoho napadat. Je to taková verbální inkontinence. Spousta lidí, která ho volila, má z toho divný pocit. Ale když jednou za čas prezident řekne něco dobře, přijdou a říkají, vidíte, teď řekl něco správně, on je skvělý, i když destrukce, kterou páchá, je velká. 

V čem vidíte nebezpečí?

Já se víc bojím skutečných činů než slov. Třeba propuštění Kajínka, jímž prezident všem říká, že stojí nad zákonem, a může tedy propustit i vraha. Nebezpečný je i Zemanův obdiv k diktátorům, snaha se jim vlichotit, sympatie s autoritářskými režimy. Dokazuje, že ho fascinuje hrubá totalitní moc, která stojí nad zákonem. Pamatuji si, když po svém zvolení přijel z Vysočiny a v rozhovoru prohlásil: A se mnou přijde zákon. To byl jeho politický program: Já budu ten zákon, já budu rozhodovat o tom, co je dobře a co ne. A vy, kteří tu moc nemáte, budete poslouchat nebo to tolerovat. A tím proměňuje veřejnou náladu. Člověk se už zase smiřuje s tím, že vrchnost nahoře může ponižovat, urážet a že to, co už bylo minulostí, se opět vrací do našeho každodenního života. Jsme ohroženi návratem do rusko-asijských vztahů, do způsobu, jak se vládne na Východě, etabluje se potlačování odlišných názorů, ponižování, napadání. To nás vzdaluje evropským tradicím, jsme v ohrožení zpětným vývojem. S tím souvisí negativní přístup k uprchlíkům, snaha z našich nezdarů obvinit někoho zvenku, většinou je to Evropa, a označovat Východ za ten dobrý.

Co podle vás českou hlavu státu na Rusku a Číně tak fascinuje, proč jezdí hlavně směrem na východ?

Jezdí na východ, protože se mu líbí autoritativní styl vládnutí, těší ho ten vítací rituál, ten nabubřelý, pompézní styl, manévry, ochranka. Ale skuteční vůdci, kteří mají obrovskou moc, ho přestávají brát vážně. V Číně a Rusku ho přijímají proto, že je z Evropy a že to pak mohou propagandisticky využívat, ale ve skutečnosti je jeho chování politováníhodné. Ukazuje jim, britské královně a celému světu tvář stárnoucího člověka posedlého mocí a velikášstvím. Ale tu moc de facto ztrácí tím, jak nehorázně se chová. Chová se nejen neevropsky, on už se chová vyloženě nekulturně. Už vzbuzuje jen stud nebo smích, začíná být groteskní postavou ve tragikomedii. Je mi to líto, protože přece jen by měla být určitá úcta k prezidentskému majestátu.

Myslíte si, že Miloš Zeman jako politik byl takový vždycky, nebo se skutečně takhle výrazně proměnil až v posledních letech kvůli stáří a zdravotním problémům, které má například s chůzí? 

Není to jen stářím a životosprávou, je mnoho lidí v politice, kteří se chovali i ve vysokém věku důstojně. Hlavním problémem Miloše Zemana je, že důsledkem věku, životosprávy a biologických procesů, kterým podléháme všichni, někdo stárne rychleji, někdo pomaleji, ztrácí kontrolu nad svými emočními reakcemi, nad svými pudovými pohnutkami. A tak spadla maska a odhalila se tvář pomstychtivého, agresivního, mocichtivého člověka, který je přesvědčen, že stojí nad zákonem. Tím provádí destrukci společnosti a rozděluje ji, rozdmychává negativní emoce, nesnášenlivost, místo toho, aby lidi stmeloval. A to v situaci, kdy stojíme na prahu klíčových parlamentních voleb, kdy se rozhoduje o podobě demokracie, o polistopadovém směřování naší země, o tom, jestli zůstaneme v euroatlantickém bloku nebo se posuneme na východ. Jsme v NATO, jsme Západ, jsme Evropa, ale způsob, kterým se vládne, je de facto ruský, potažmo asijský, už jsme někde jinde, a proto musíme v nadcházejících parlamentních a prezidentských volbách zatáhnout za záchrannou brzdu. 

Premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že u Zemana jde o rozpad osobnosti, psycholog a spisovatel Bohumil Sláma hodnotí na blogu Aktuálně.cz Zemanovo počínání jako důsledek stárnutí. Doslova píše: „Každý psycholog nebo psychiatr ví, že ve stáří se člověk stává jednak rigidnějším, jednak se zvýrazňují jeho povahové rysy.“ Souhlasíte s tím?

Já to říkám jinak. Já jsem Miloše Zemana v jeho prvním politickém působení neznala, takže bych se zdráhala ho celkově hodnotit. Ačkoli z dokumentů je zřejmé, že to byl vždycky technolog moci. Ale pak jsem měla několikrát příležitost ho osobně potkat. A dospěla jsem k názoru, že teď mu spadla ta maska, teď ukazuje, kdo má moc, kdo je silnější, staví se nad zákon, prosazuje právo silnějšího hrubou silou, neptá se, ale koná, i když ohýbá Ústavu. Destrukce, nenávist vůči nepřátelům, kritikům, novinářům, vůči oponentům, vůči všem, kdo zastávají nějaké hodnoty, třeba ta tzv. pražská kavárna, je čím dál zřejmější. 

Říkáte, že díky emoční inkontinenci a nedostatku sebekontroly spadla Miloši Zemanovi maska a je vidět jeho skutečné pohnutky a motivy. Jak si tedy vysvětlujete, že pořád má hodně zastánců a sympatizantů?

To jsou lidé, kteří mají stejné nebo podobné názory jako on. Vždycky něco prosazovali násilím, ať už v rodině, zaměstnání, nebo politice. Vždycky si mysleli, že je zapotřebí to skrývat, nebo vysvětlit své neurvalé, agresivní chování a hulvátství nějakým vyšším motivem. Teď chování, které je pro ně vlastní, ale styděli se za něj a tajili ho, se najednou legitimizuje. A tito lidé říkají, já jsem vždycky říkal, že když někdo otravuje a překáží jako Sobotka, řeknu, že je svině, a pohrozím kalašnikovem. To ze strany Zemana není přeřeknutí podle Freuda, to bylo otevřené vyjádření nenávisti a snahy Sobotku zničit. A také se mu to povedlo, Zeman Sobotku politicky zničil. Obávám se, že to je Sobotkův konec v politice. 

Nepostupovali ve snaze zničit Bohuslava Sobotku prezident a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v souladu a společně? 

Myslím si, že Zeman se v tom podobá Babišovi, mají společný ten predátorský bezohledný, cynický styl. Zemanovi, jak je vidět z jeho slovní inkontinence, činí potěšení ponižování, nadvláda, aspoň verbální násilí. 

Dovedete si nejen jako lékařka představit, že by Miloš Zeman zastával úřad prezidenta ještě dalších pět let?

Když vidím, jak na jednání NATO mluví s novináři řečí, která je charakteristická pro opilého člověka, nevím, jestli byl opilý, ale byl evidentně indisponován; nebo jak na zahájení EXPO v Kazachstánu nemohl vystoupit z auta a zahraniční novináři z toho udělali téma, velmi pochybuji. Mně přijde nedůstojné, když se mu začínají smát i v kazašské televizi, je to starší muž, je mi ho až líto. Myslím, že to už je přes čáru. Člověk, který chce zastávat tak vysoký úřad, musí být minimálně psychicky a fyzicky disponován. Pokud je evidentní, že tuto základní podmínku, aby tuto práci mohl vykonávat, nemá, tak ji prostě zastávat nemůže. Stejně jako lékař nebo jiný člověk, který by v takovém případě musel skončit. Musíme být schopni si přiznat, když na náročnou práci nestačíme. Myslím, že nejdůstojnější by bylo, kdyby Miloš Zeman situaci sám zvážil a už nekandidoval. Je to pro něj poslední důstojná možnost, jak z politiky odejít. V politice je nejobtížnější věc odejít. Sobotka ukázal, že to lze udělat s noblesou. Klobouk dolů. Ale politici – velikáši to zpravidla nedokáží. 

I Babiš ukázal, že se nedokáže smířit s odchodem z vlády, byť je vzhledem k volebním preferencím hnutí ANO pravděpodobné, že to bude jen na pár měsíců…

Ano. Pamatujete, jak v Poslanecké sněmovně říkal, že z funkce neodejde, že by ho museli zabít? V návalu emocí prozradil mocenský pud, který je u těchto politických predátorů klíčový. Ale ti pánové zapomínají, že slouží veřejnosti. Zní to pateticky, ale je to napsáno v Ústavě. Mně se líbí, co říká moje stranická kolegyně, herečka Eva Holubová, že není intelektuál, není politik, nejraději ji mají voliči Zemana a Babiše, ale ona jim říká, podívejte, Babiš prohlašuje, že chce stát řídit jako firmu. Ale já nechci, aby byl Babiš mým šéfem, chci, aby byl mým zaměstnancem. A dodává, že lidé to chápou. A to se mi líbí. Politici kličkují, říkají „v této chvíli“, „a kdyby to byla pravda“, a lidi jim nerozumějí. 

Pro psychology a psychiatry jsou politici vlastně úžasný studijní materiál, zvlášť když pod vlivem emocí odhalí nechtěně svoji tvář. Není to tak?

Je. Protože když je u nich obrovská touha po moci, tak padají zábrany stejně jako u Zemana. A pak můžete vidět jejich motivy, protože jsou průhledné, nebo pocit, že pro ně neplatí pravidla, že jsou nad zákonem, že jsou něco jiného, významnějšího než ostatní. To vidíte a žasnete, jak rychle někomu, když se dostane k moci, může spadnout ta maska. A to se stalo u Miloše Zemana. Spadla jeho maska a odhalilo se to politováníhodné a zároveň tragikomické. Ale nejvíce to poškozuje společnost, atmosféru v zemi. Češi chtějí mít na Hradě někoho silného, pevného, ať už v zásadách, nebo vystupování, ale když máte na Hradě někoho, kdo vystupuje nedůstojně, trapně, vyloženě je indisponován, vyvolává to neklid ve společnosti. Na rozdíl od nás je na Slovensku laťka velmi vysoko, prezident Kiska je morální, politický standard.