Moskva uvedla, že ukrajinské speciální síly se pokusily vtrhnout na Krym a že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy. Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Do jaké míry je pravděpodobné, že vtrhli na Krym skutečně „ukrajinští diverzanti“, jak píše ruský list Kommersant, a že šlo o útok cíleně plánovaný z Ukrajiny?

Tak jako v jiných podobných situacích se bojuje na dvou frontách: fyzické a mediální. V našem případě máme k dispozici zprostředkované informace takříkajíc bez možnosti ověřit si věc na místě. Vzhledem k systémové konformitě tzv. vůdčích médií, jejichž mainstream se stal nástrojem té nejprimitivnější politicko-ideologické propagandy, je nutné sáhnout k alternativním informačním pramenům, srovnat a dát do celkového kontextu ukrajinské krize. Zajímavé je přitom, že ruskou dokumentaci důkazů ukrajinské diverze Západ oficiálně nezpochybnil. Událost ale především nelze posuzovat izolovaně. Kyjevský ‚Majdan“ nebyl nic jiného než velmi dobře připravený protiústavní puč pod americko-německou taktovkou. Díky polským regionálním mocenským ambicím a francouzskému přicmrndávání Berlínu byla do převratu vtažena Evropská unie. Cíl byl jasný, je totiž stejný jako při celkové expanzi NATO na Východ: obklíčení a oslabení Ruské federace.

Vzhledem k bědnému stavu reálně existující Ukrajiny, které vládnou zkorumpovaní a neschopní oligarchové z americké milosti a jejíž ulice ovládají neonacistické korpsy, se přikláním k ruské verzi událostí. Otázkou podle mne zůstává, kdo vlastně na Ukrajině drží otěže v rukou. Kdo má vliv na tajné služby, jaká je skutečná Porošenkova pozice, které síly a zahraniční vlivy působí na jednotlivá ministerstva? Jednou větou: co dnes znamenají slova ‚ukrajinská vláda‘? Existuje vůbec v Kyjevě hodnověrný partner pro jednání s Moskvou?