V Poslanecké sněmovně se minulý týden projednávalo hned několik rozpočtových návrhů zároveň, až opoziční poslanci kritizovali, že v daňové legislativě začíná být naprostý zmatek. Dokáže se v tom občan vůbec vyznat?

Jen další důkaz naprosté neschopnosti, amatérismu a diletantství této vlády.

Co vám na této sérii návrhů vadí nejvíce?

Zpravidla přicházejí pozdě a jsou drahá a neúčinná. Třeba tzv. úsporný tarif, za který vláda utratila sedmnáct miliard korun, byl vlastně jen plošnou dávkou všem odběratelům elektřiny, aniž někoho zajímalo, jestli se mu cena zvýšila, či nikoliv. Takže třeba odběratel, který používá elektřinu v podstatě jen na svícení a platil fixovanou měsíční zálohu 300 Kč, dostal jednorázový příspěvek 3 500 Kč. Odběratel, který elektřinou i topí a zvedla se mu záloha z 3 000 Kč na 15 000 Kč, dostal jednorázovou podporu 2 000 Kč. To má být ta vládní účinná adresná pomoc, na kterou se čekalo od jara? Podobně je to i s „pomocí“ pro firmy ve výši 30 miliard Kč, kdy vláda v polovině listopadu vypsala dotační programy, takže do konce roku není možné stihnout pomoc podnikům vyplatit.

Windfall tax neboli daň z nadměrného zisku má podle vlády vynést až 100 miliard korun, někteří experti skepticky dodávají, že bude ráda, když vybere třicet, spíše ještě méně. Jak to vidíte vy?

Je to drahé a hlavně neúčinné řešení, které v konečném důsledku opět zdraží zboží a služby pro naše občany. Navíc očekávat, že dotčené firmy nepřistoupí k daňové optimalizaci, je mírně řečeno naivní. Očekávaných 100 miliard tak nebude v žádném případě reálných. Celé to nakonec zaplatíme všichni v cenách zboží a služeb.

Je z návrhu patrné, na co takto vybrané peníze v rozpočtu mají jít? Ministr Stanjura ujišťuje, že půjdou výhradně na pomoc se zvládáním současné krize…

Celý výnos se má „rozpustit“ ve státním rozpočtu. Takže ani obce a kraje z toho nedostanou nic, což je neobvyklé, protože jinak výnosy z příjmových daní jsou sdílené i se samosprávami.

Poslanci vládní koalice ještě ve Sněmovně návrh dotvářejí svými pozměňovacími návrhy. Jak moc bude touto kreativitou proměněn? Nemůžeme se v rámci této poslanecké tvořivosti dočkat nějakého „čertova kopýtka“, kterým bude prolobbován nějaký partikulární zájem? Nebylo by to zdaleka poprvé, kdy se takové ustanovení do zákona dostalo formou pozměňovacího návrhu…

Ze zkušenosti vím, že tomu tak často i je. Veliké otazníky vzbuzuje už samotné nastavení podmínek mimořádné daně třeba pro banky, kdy některé tuto daň platit musejí a jiné nikoliv. Žádnou relevantní analýzu tohoto postupu jsem neviděl, jen informaci ministra financí Stanjury, že prý v ČNB existuje. Ovšem žádná předložena nebyla. Stejně tak i mnohé firmy (třeba zbrojařské) mají astronomické mimořádné zisky díky válce na Ukrajině, přesto jsou z této daně vyjmuty. Celé je to podivný podnik.

Naopak návrhy opozice obvykle končí pod stolem, ministr Stanjura tento týden v Reflexu řekl, že s podporou opozice nepočítá ani do budoucna. Budete se přesto snažit dosáhnout nějakých změn?

Vládní koalice se k opozici chová jako vojsko na dobytém území. Vláda neustále zvyšuje veřejné výdaje, ovšem nikoli na pomoc našim občanům a firmám, nýbrž ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů, Evropské unie a pomoci občanům Ukrajiny. Hnutí SPD odmítá toto bezprecedentní zadlužování našeho státu, které je hazardem s jeho budoucností. Vláda neřeší příjmovou stránku rozpočtu, rezignovala na možnost zdanění dividend nadnárodních korporací podnikajících v České republice a rovněž namísto potřebného šetření bezdůvodně dále zvyšuje výdaje na státní byrokracii. Poslanci hnutí SPD připravili k zákonu o státním rozpočtu řadu pozměňovacích návrhů.

Navrhujeme přesměrovat zbytné výdaje státu včetně zahraničních směrem k našim potřebným občanům a podnikatelům. Navrhujeme také přesun výdajů z inkluze ve školství na podporu speciální pedagogiky. Navrhujeme rovněž například snížení odvodů do Evropské unie, plateb tzv. solárním baronům, příspěvků mezinárodním organizacím či dotací neziskovým organizacím s politickým programem. A naopak navrhujeme zvýšení podpory pracujících rodin s dětmi, samoživitelů, pěstounů, seniorů, zdravotně postižených, podpory bydlení, českého průmyslu, exportu či integrovaného záchranného systému anebo navýšení státní rozpočtové rezervy pro boj s inflací.

Některé rozpočtové příjmy i výdaje jsou navázány na legislativu, která doposud nebyla schválena. Informovala vláda Sněmovnu o nějakém plánu B, pokud by se to schválit nepodařilo?

Vláda si takovou situaci vůbec nepřipouští. Návrh rozpočtu je dost spekulativní, což ostatně kritizuje i Národní rozpočtová rada. Já bych k tomu ještě rád podotkl, že vláda nadto počítá se značně nadsazenými příjmy z výběru daní, ale realita bude značně jiná, neboť v důsledku naprosté bezradnosti vlády přistoupila řada firem k hromadnému propouštění, jiné ke konci roku ukončí činnost či se přesunou do zahraničí. Vláda slíbila, že nikoho nenechá padnout, ale ve skutečnosti jen bezmocně přihlíží blížícímu se kolapsu naší ekonomiky.

Jak vůbec v současnosti vypadají jednání rozpočtového výboru, ve kterém má koalice většinu, navíc jištěnou předsednictvím poslance STAN Josefa Bernarda. Lze tam o věcech diskutovat a prosadit alespoň něco?

Jednání jsou v režii vládních poslanců, kteří mají své „noty“, a opoziční návrhy prakticky nikoho nezajímají.

Ministr financí Stanjura avizuje, že v příštím půlroce chce předložit nejzásadnější část rozpočtových reforem, které má, jak rovněž naznačil v Reflexu, spočívat například ve zvýšení věku odchodu do důchodu. Jak se k těmto návrhům postaví SPD?

Další zvyšování věkové hranice je naprosto nemyslitelné. Již nynější věková hranice 65 let je v mnohých profesích v podstatě nereálná, její další zvýšení je už doslova výsměch občanům. Nevím, jestli vláda vidí řešení důchodové reformy v tom, že budou občané pracovat až do smrti, ale já tento návrh považuji za hanebný.

Ministr Stanjura také kritizoval „levicové požadavky na další rozdávání“? Nemáte občas skutečně pocit, že si lidé představují, že by stát mohl rozdat mnohem více, než je reálné?

Ministr Stanjura kritizuje něco, co sám podporuje. Třeba řešení vysokých cen energií řeší nesmyslným přerozdělováním. Podle našeho návrhu by měl stát regulovat ceny energií v celém dodavatelském řetězci, tak aby všichni měli přiměřený zisk a odběratelé nemuseli platit přemrštěné ceny. Pak není potřeba vymýšlet speciální daně, sociální dávky a dotace ze státního rozpočtu.

Někteří také upozorňují, že za covidu a za Babišovy vlády si mnozí zvykli na otevřenou státní peněženku, kdy se rozdávalo skutečně výrazně a zadlužilo to rozpočet. Není přece jen třeba si připomenout, že sliby musejí být zasazeny do „reálného ekonomického rámce“, jak říkával Bohuslav Sobotka?

Souhlasím s tím, že vládní opatření za covidu byla často drahá a neefektivní, na což jsme v té době hlasitě upozorňovali.