Polský důl Turów má letitou tradici. Proč jste na ekologické problémy s ním spojené začali poukazovat vlastně až nedávno?

Poláci se rozhodli, že obnoví koncesi dolu s těžbou až do roku 2044. Nebylo to povoleno způsobem, jaký je v právním státě běžný. Udělali to spíše stylem à la Bělorusko. To se nám moc nelíbilo a začali jsme se o to zajímat. Ten důl nás tady samozřejmě ovlivňuje. V zimě vydrží bílý sníh jeden den a pak se z něj stane nahnědlá břečka. Teď už tolik ne.

Ostatně elektrárna spojená s dolem za dřívější roky zničila celé Jizerky. A to je vizitka Turówa a staré německé elektrárny Hirschfelde, která už je zavřená dlouhé roky. Jizerky jsou nyní pár desítek let osazeny novými stromy. Zhruba před třiceti lety to byla pláň, což v souvstažnosti se znečištěným ovzduším zajistil i kůrovec.

Jaké ekologické problémy tedy řešíte?

Spad popílku. Permanentní ubývání spodní vody. Bydlím v Oldřichově na Hranicích. Když jsem se tam nastěhoval, tak tam tekly dva potoky, teď jejich koryta zarůstají plevelem a neteče tam nic. Lidem hlavně ve Václavicích ubývá voda ve studnách. Žije tam čtyři sta obyvatel a mají problém, protože berou vodu hlavně ze studní. Řešili jsme tam situaci, že lidé už ve studních neměli ani kapku vody, takže na pití nakupovali vodu balenou a naši hasiči jim vozili do tisícilitrových nádrží vodu. Oni se rozmýšleli, jestli se vykoupou, opláchnou anebo si vyperou prádlo. Prostě středověk.

Třeba v obci Uhelná to až tak nevnímají, protože mají vodovod. Tamní lidé, kteří se o problém moc nezajímají, ale nevnímají, že voda z vrtu také ubývá, a že z těch trubek jednou nic nemusí téct. Je evidentní, že je to překopem geologických zlomů v lomu, díky kterým vody ubývá.

Všechny zmíněné vesnice spadají pod Hrádek nad Nisou a jsou to jeho okrajové části.

Ještě musím říct, že Poláci chtějí udělat stěnu hlubokých vrtů. Tím se tedy vždy zaštiťují. Na okraji dolu v blízkosti zmíněných vesnic by měly být do země zapuštěny hluboké piloty a má to být bariéra, která má zamezit, aby voda z české strany neodtékala. Jenže oni to staví v místě, kde to nedává smysl.

Proč?

Neboť právě na té straně chtějí důl rozšiřovat.

Nicméně o popílku jste v první odpovědi řekl, že nyní už to až tak velký problém není...

Ano, naznačil a nedopověděl. Opravdu to dnes až tak velký problém není. Elektrárny mají nějaké odsíření a zařízení, která tohle eliminují. Takže je třeba říct, že už to tady až tak moc nevnímáme. Samozřejmě prašnost jako taková, kterou způsobuje důl, tady je. Ostatně v dolu je kolem rypadla deset centimetrů černého prachu, který má konzistenci černé hladké mouky. Tam jdete a připadáte si, jako když jdete po Měsici. Je jasné, že když se dostane větrem do ovzduší, tak padá kilometry daleko.

Kolem elektrárny vyrostly obří skleníky na zeleninu, které využívají odpadní teplo. Prý jsou zdrojem velkého světelného znečištění...

To je firma Citronex. Na kopci má postavené ohromné skleníky, kde v hydroponii pěstují rajčata. Svítí tam o sto šest, aby to rostlo. Nepoužívali žaluzie. Teď je občas použijí, občas ne. Stejně to svítí a je to hnusné. Když jedete kolem Hrádku v noci, tak si připadáte, jako když jedete kolem Mordoru. (Mordor je země ve fiktivním světě anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena. Mordor čili Černá země se nachází na severovýchodě Středozemě. Tento pustý kraj je znám především jako panství Temného pána Saurona. Pozn. red.) A to v pravém slova smyslu. Ty skleníky svítí víc než Liberec. Neskutečná záře. Je to brutální. Nikoho to sice zvlášť nebolí, ale do našeho středoevropského prostoru to nepatří. Ve dne má být světlo, v noci tma.

Také jsem slyšel, že ve vesnicích u hranic s dolem Turów praskají stěny domů...

Je to tak. Třeba právě Oldřichov na Hranicích a Kopaczów je v podstatě jedna vesnice rozdělená hranicí. Na polské straně ale vypláceli odškodné lidem, kterým popraskaly baráky. A v Česku ne. Takže tam to dolem bylo, ale o pár metrů dál už ne.

Česko zažalovalo Polsko u Soudního dvoru Evropské unie právě kvůli prodloužení povolení k těžbě. Je to správně?

Nejsprávnější řešení je dohodnout se. Dokud nepadla žaloba a unijní soud nařídil, aby Varšava platila pokutu půl milionu eur, tedy asi 12, 7 milionu korun denně, tak jsme pro Poláky nebyli partnerem. Vůbec je to nezajímalo. Tvářili se, že ano, ale České republice poskytli nekompletní podklady posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) v překladu takovém, že to bylo jako z Googlu. Něco strašného, co předvedli. Víceméně se nám vysmívali. Vlastně řekli, že nám nic nezpůsobují. Hluk mají zabezpečený, voda nám ubývá, protože to je klimatem, stěny domů praskají stářím. Vypadá to, jako bychom si vymýšleli. Sice uspořádali veřejná sezení, povídali o tom, ale byla to hra. Posílali nás do Prčic.

Proč ale podobnou žalobu nepodala Spolková republika Německo. Třeba Zittau alias Žitava se nachází také kousek od dolu a nic...

Žitava to neřešila. Měla pocit, že je z toho venku a netýká se jí to. Když se podíváte na mapu toho obrovského dolu, tak jeho rozšiřování se děje směrem k českým hranicím a u německých hranic už probíhají rekultivace. Němci měli pocit, že se jich to netýká a až nyní se začali angažovat.

Žitava údajně stojí na velikém podzemním jezeře. Voda v tom podloží udržuje nějaký tlak, a když se voda ztrácí, vznikají prázdná místa. Území se začíná propadat a v Žitavě se bojí. Proto se do toho asi začali vkládat.

Naše žaloba byla opravdu logickým vyústěním toho, že se k nám Poláci nechovali jako k partnerovi, se kterým by měli jednat. Dělali si, co chtěli. V Bogatyni přijali nový územní plán bez jakéhokoliv projednání. Naše připomínky nebrali v potaz. Smetli je ze stolu.

Jaká je podle vás polská povaha? Podle průzkumů si Poláci Čechů dost váží, ale Češi je moc nemusí. Tak jací jsou zdejší Poláci?

Ano. V celém Polsku proběhla anketa a Češi z ní vyšli tak, že je to jejich nejoblíbenější národ. Teď by to asi bylo horší. Ostatně, jak Žitava, tak i Bogatynia jsou našimi partnerskými městy. Je to trojmezí. Jsme kamarádi. Když se bavím s Polákem, tak nemáme problém. Všude se najdou hodní lidé a zmetci. Bohužel v Polsku se síla zmetků na našem území celkem dost projevuje.