Ukrajinská válka sjednotila vládu a opozici. Babiš bezpodmínečně podpořil Fialovu vládu. Čím se z hlediska postoje opozice k vládě liší tento přístup od tzv. covidové krize?

Liší se zásadně. Role opozice v podobných krizích je podporovat a případně konstruktivně kritizovat vládu, když udělá chybu, což nakonec udělá každá vláda. Babiš teď Fialovu vládu ohledně Ukrajiny podpořil, aby Česko působilo jednotně, i když by ji mohl zkoušet lacině kritizovat. Navíc to udělal, přestože jeho elektorát vůbec není tak prozápadní jako voliči vlády, a hlavně trojkoalice SPOLU, která slovo „Západ“ používala i ve volební kampani.

Během covidu se současná vláda a tehdejší „opoblok“ choval opačně a často destruktivně. V podstatě platil princip, že když Babišova vláda zpřísňovala protipandemická opatření, tak je opozice chtěla rušit a naopak. Dalo se na to sázet. Opozice bohužel covid pojala jako permanentní a totální kampaň proti Babišovi a výsledkem bylo, že nikdo už nevěřil vůbec ničemu. Sotva totiž vláda něco udělala, tak to opozice okamžitě úplně znesvětila. Přitom právě na důvěře veřejnosti ve vládu zvládání podobných krizí stojí.

Babišova vláda samozřejmě udělala spoustu chyb, některé vynucené, jiné nevynucené. Podobně ale chybovaly i jiné vlády, covid prostě zaskočil úplně všechny včetně elfů. Představte si ale, že by naše opozice veřejně v televizi na vrcholu pandemie podpořila Babišovu vládu tak, jako to v Británii udělal šéf labouristů Keir Starmer, přestože i vláda Borise Johnsona nasekala spoustu chyb a během lockdownu si dělala mejdany plné vína. Vrchol destrukce pak opozice předvedla, když ve Sněmovně před rokem zrušila nouzový stav, i když ji o jeho prodloužení doslova prosili vlastní hejtmani. Ostatně i proto se dodnes vláda nouzového stavu bojí jako čert kříže.