Dědictví roku 68: Národ ryje ústy v zemi a čeká, kdo ho zachrání

21.08.2012 6:15 | Zprávy

Nejsme příliš velký národ, a proto se nikdy na nic zvláštního nezmůžeme. Vždy přijde někdo, kdo je větší a silnější a ukáže nám, zač je toho loket. Tyto pocity máme v sobě zakořeněné dodnes i vinou historických zkušeností s Němci od Mnichovské dohody a událostí z 21. srpna 1968. Národní hrdost jsme si po vpádu vojsk Varšavské smlouvy udrželi jen do návratu politiků z Moskvy.

Dědictví roku 68: Národ ryje ústy v zemi a čeká, kdo ho zachrání
Foto: Ústav pro soudobé dějiny
Popisek: Intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu1968

Před čtyřiačtyřiceti lety v noci na 21. srpna uťal vpád vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy obrodný proces československé společnosti, pro nějž se vžil název Pražské jaro. Vládci Kremlu nemohli připustit, že by se jedna ze zemí jejich sféry vlivu mohla vymanit z područí a vydat se svou vlastní cestou. Sice také cestou socialismu, ale „s lidskou tváří“.

„V roce 1968 byli lidé hodně natěšení – to si pamatuji, protože mi bylo sedmnáct let – tím vývojem. Naprostá většina byla nadšená a těšila se na lepší časy. Ty však byly smeteny brutální vojenskou akcí Sovětského svazu, který si k tomu přibral spojence, ale rozhodující byli samozřejmě Rusové. Tehdy se v lidech posílil pocit, že my jsme ti malí a nám se nemůže nakonec nic velkého podařit,“ říká pro ParlamentníListy.cz historický publicista Zdeněk Čech.

Dvanáctý nejsilnější stát dostal strašnou ránu v Mnichově

„Dědictví 21. srpna 68 zapadlo klasickým – a dovolím si říci nešťastným – způsobem do českého myšlenkového schématu. Toto myšlenkové schéma má už zmíněné vyústění, že nejsme příliš velcí a že toho moc nedokážeme. Přes sto let je historie českého národa historií velkého úspěchu od času obrození až do konce první republiky, kdy ten stát byl dvanáctý nejsilnější na světě. Pak dostal strašnou ránu v Mnichově a dopadl tak nízko, že se dá říci natvrdo, že za okupace ryl držkou v zemi,“ připomíná Zdeněk Čech.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. byl položen dotaz

S kým bysme měli vést válku?

Když se tak připravujeme na válku a chcete posílit rozpočet na obranu, proti komu myslíte, že bude válka vedena? Rusko proti všem? Ač je podle mě Putin šílenec, podle mě vzhledem k tomu, že jaké má problémy na Ukrajině, nemyslím, že by útočil na někoho dalšího, navíc třeba my. Jsme přeci v NATO, a t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bereme moc washingtonským elitám... Donald Trump složil slib a přišla politicky nekorektní smršť u mikrofonu

18:31 Bereme moc washingtonským elitám... Donald Trump složil slib a přišla politicky nekorektní smršť u mikrofonu

V roli prezidenta pronesl Donald Trump svůj první projev. Dal jasně najevo, že odteď bude navždy pla…