Podle hrubých propočtů Miroslava Kaly, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, by to znamenalo doplatit soudcům nejméně pět miliard. Pro představu: Pětimiliardový rozpočet má i například projekt vědeckého supercentra, kde se budou zkoumat závažné choroby. „Ten problém je mnohem hlubší, než si všichni připouštějí,“ prohlásil Kala.

Nejvyšší soud rozhodl v prosinci ve sporu soudkyně, která byla přesvědčena, že ji stát hned dvakrát ošidil. Nejdřív tím, jak stanovuje všem 3100 soudcům platy: za základ se bere podle zákona trojnásobek toho, kolik mají průměrně zaměstnanci ve státní správě. Tahle částka se pak zvyšuje například podle počtu odsloužených let.

Třicet tisíc rozdíl

Státní úředníci počítali tento základ z průměru platů všech zaměstnanců, tedy i těch, kteří mají zkrácené úvazky. Podle nejvyšších soudců ale měli vycházet jen ze statistiky lidí pracujících na plný úvazek. Brněnská okresní soudkyně ve své žalobě vyčíslila, že například v lednu roku 2011 měla po škrtech plat 75 100 korun plus třítisícovou náhradu na výdaje, správně jí ale na účet mělo přijít skoro 102 tisíc a přes čtyři tisícovky na náhradách.

Propad byl daný tím, že Nečasova vláda od roku 2011 snížila základnu pro výpočet příjmu z trojnásobku platu „v nepodnikatelské sféře“ na dvouapůlnásobek. Ústavní soudci to však později zrušili s tím, že takhle jednoduše hýbat s platy v justici znamená ohrožovat nezávislost soudů. Nečasův škrt v platech trval celý rok.

Vláda měla ve středu projednat, co dál a nakolik zvýšení platů přijde. Jednání se přerušila na týden mimo jiné proto, že premiér Bohuslav Sobotka zjistil, že nároky soudců by mohly být v důsledku o několik miliard vyšší. Zástupci Ministerstva spravedlnosti na schůzi kabinetu přinesli analýzu, že kvůli nesprávnému výpočtu na platy nejen soudců, ale i 1250 státních zástupců bude nutné uvolnit asi 1,68 miliardy korun. To je částka za poslední tři roky. Starší nároky jsou již promlčené.