Politický filozof Yoshihiro Francis Fukuyama se stal světově proslulým svou knihou Konec dějin, v níž před čtvrt stoletím argumentoval, že vítězstvím Západu, čili liberální demokracie a tržní ekonomiky, ve studené válce končí dějinný boj ideologií. Kniha se stala kontroverzním světovým bestsellerem a proti Američanovi japonského původu se od té doby vymezila řada světových myslitelů. Fukuyama v jedné z pozdějších knih svůj argument upravil tak, že genetické inženýrství je další hrozbou pro lidstvo i pro liberální demokracii.

Až do války v Iráku v roce 2003 byl politolog řazen k neokonzervativcům, posléze se s nimi ale myšlenkově i politicky rozešel. Tvrdě kritizoval Bushovu zahraniční politiku a ve volbách v roce 2008 vyzval ke zvolení demokrata Baracka Obamy prezidentem. Dnes působí Fukuyama na Stanfordské univerzitě v Kalifornii v srdci Silicon Valley známém jako centrum vývoje nejmodernějších technologií. Na schůzku v hotelu nedaleko univerzity přišel Fukuyama ve sportovním oblečení a ihned poté, co jsme začali diskutovat o řadě aktuálních témat, na něm bylo znát, že jeho intelektuální záběr je široký, že je skvěle informován a že ho diskuse baví. Ze svého univerzitního postu, stejně jako z pozice šéfa a spoluzakladatele odborného časopisu The American Interest, sleduje vše s vhledem a nadhledem. Týká se to i „našich“ témat, jakými jsou řecká krize, euro a evropské potíže s přistěhovalci. Nestabilita čínské ekonomiky je teď v titulcích všech novin, a proto začněme první ze série tří rozhovorů s Fukuyamou právě u americko-čínských vztahů.

Foto: Tomáš Klvaňa