I když česká vláda nesouhlasí se zaváděním kvót uprchlíků pro jednotlivé členské země EU, Evropská unie už má plán na přesídlení 20 tisíc lidí z uprchlických táborů nacházejících se mimo evropské území do zemí Unie. Česká republika by podle klíče, který je stanoven na základě rozlohy země, vyspělosti ekonomiky či nezaměstnanosti, měla přijmout 525 lidí. Vedle toho však Brusel chystá strategii, jak naložit s uprchlíky, kteří na lodích přepluli Středozemní moře a státy jako Itálie, Řecko nebo Malta si už s nimi nevědí rady. V rámci tohoto „nouzového mechanismu“ by Česko mělo přijmout několik tisíc uprchlíků ročně.

Právě pohledem na zmíněná čísla začíná pedagog Jihočeské univerzity a vedoucí představitel iniciativy Islám v České republice nechceme Martin Konvička své zamyšlení nad aktuálním děním v řešení přistěhovalectví do Evropy i České republiky. „Někdo tu s námi hraje hru na slepou bábu, protože jde o dvě čísla. Těch zhruba pět set by měli být lidé, kteří jsou už teď v těch tzv. třetích zemích, někde v táborech v Jordánsku, v Turecku a podobně. To je jedno číslo, které se nezdá být tak vysoké, a proto se s ním teď mediálně šermuje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Martin Konvička.

Systém kvót jenom motivuje další a další uprchlíky

Mnohem větší pozornost si však zaslouží to, kolik lidí se k nám dostane z těch, kteří z Afriky už přes Středozemní moře dopluli do Evropy. „To druhé číslo, které může být deset, patnáct, dvacet tisíc, teď nikdo neví. Jsou to tři procenta z migrantů, kteří už jsou v jižní Evropě v nějakých sběrných místech. Tohle číslo hlavně není uzavřeno a je dáno tím, kolik lidí připluje. Stanovovat členským zemím procentem počty uprchlíků, které musí přijmout, je špatně. Celý systém přidělování kvót a usazování migrantů jenom motivuje další a další zájemce,“ tvrdí lídr sdružení Islám v České republice nechceme.