Na jednu stranu je dobře, že se neziskový sektor snaží zaplnit informační vakuum o naší práci, které i díky nepříliš aktivnímu přístupu některých médií v české společnosti vzniká.

Na druhou stranu je trochu smutné, že autoři těchto žebříčků jen mechanicky porovnávají počty zpráv, na nichž pracoval ten který poslanec či poslankyně. Tím ovšem vzniká neúplný a neobjektivní obrázek o jejich pracovitosti.

Je to jako by probíhalo mistrovsktví Evropy v krasobruslení a do celkového hodnocení se počítalo jen kolik kdo udělal skoků a kolikrát objel ledovou plochu. Že jeden krasobruslař vystřihl díky dvouapůlleté dřině trojitého odpíchnutého rittbergerakombinovaného s dvojitým toeloopem? Jeho smůla, skok je hodnocen stejně jako soupeřův jednoduchý lutz. Že předvedl precizně provedené spojovací prvky? Bohužel, body se udělují jen za to, kolikrát obkroužil stadion.

Open Society Fund vykročil dobrým směrem, když alespoň eliminoval některé ukazatele činnosti poslanců a některým naopak přisoudil větší váhu. Ale bohužel zůstal na půli cesty. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsou obrovské rozdíly mezi jednotlivými zprávami. Při hodnocení práce hlavních či stínových zpravodajů bych chtěl proto apelovat především na rozlišování mezi legislativou, o které rozhodují společně Evropský parlamentu a Rady, a ostatními nelegislativními zprávami a usneseními. Projednávání legislativy může trvat i několik let, po schválení stanoviska Parlamentu (kde práce s jinými zprávami zpravidla končí) může nastat složité jednání s Radou a Komisí. A tak bych mohl pokračovat. Ostatně autorka studie dokonce sama přiznává, že objektivní obrázek o českých europoslancích by přineslo jen doplnění o kvalitativní analýzu!

Myslím, že bude ku prospěchu, pokud si někdo v budoucnu tuto práci dá a konečně se podívá, jak se říká, i do střev.