Článek „Pospíšil by prý měl být vydán jako Parkanová. Novinář rozplétá jeho vazby“ (Parlamentní listy, 20. 7. 2012) obsahuje kromě množství zavádějících hodnotových soudů i prokazatelně nepravdivá skutková tvrzení.

Především není pravdou, že původní částka, kterou měl stát za areál Vidnava zaplatit, činila 24 milionů korun. Zabezpečovací detenci plánovala do českého práva zavést již vláda Jiřího Paroubka, která také vytipovala objekt ve Vidnavě. Z dokumentů z té doby plyne, že kdyby v roce 2006 prošel tehdejší návrh nového trestního zákoníku, Vězeňská služba by již v té době objekt Vidnava zakoupila. Bylo by to za cenu 30 až 32 milionů korun, o které se tehdy jednalo.

Vězeňská služba nakonec koupila objekt až poté, co zabezpečovací detenci prosadila nová vláda. Při nákupu objektu v roce 2008 se řídila dvěma znaleckými posudky, které určily cenu nemovitosti poprvé na 30,7, podruhé na 31,5 milionu Kč. Vězeňská služba koupila areál Vidnava levněji - za kupní cenu 29 milionů korun. Dokumenty, které jsou v archivu ministerstva spravedlnosti a Vězeňské služby k dispozici, hovoří o ceně 30 milionů a vyšší. Žádný z nich nehovoří o ceně 20 nebo 24 milionů korun, o které spekulují některá média.

Dále se rozhodně ohrazuji proti tvrzení, že případ de facto nese stejné rysy jako kauza nákupu letadel CASA českou armádou. Objekt byl zakoupen na základě dvou znaleckých posudků, a to za cenu nižší, než posudky stanovily. Stát tedy v důsledku ušetřil peníze. Objekt Vidnava doporučila komise expertů jako jednoznačně nejvýhodnější z pěti možných variant, nelze tedy zpochybňovat ani vhodnost objektu.

Jiří Pospíšil