Brno: Zážitek z podzemí umocní mysterium smrti

24.06.2012 13:57 | Zprávy

Kromě Mincmistrovského sklepa pod Dominikánským náměstím a Labyrintu pod Zelným trhem mohou od pátku 22. června návštěvníci sestoupit také do „meditativních prostor“ Kostnice pod kostelem svatého Jakuba. Třetí turistický komplex opraveného brněnského podzemí byl za účasti primátora města Brna Romana Onderky a dalších významných hostů slavnostně otevřen ve středu 20. června.

Brno: Zážitek z podzemí umocní mysterium smrti
Foto: Martin Šimák
Popisek: Pohled na Brno shora, letecký snímek

Starodávné a zapomenuté úložiště ostatků ze 17. a 18. století bylo objeveno při opravách Jakubského náměstí v roce 2001. Rekonstrukce tohoto funerálního unikátu finančně podpořená z fondů Evropské unie pak započala v dubnu 2011.

Ve svatojakubské kostnici bylo nalezeno přes padesát tisíc pohřbených jedinců – dospělých mužů a žen, ale i dětí a zvířat – a tento počet ji řadí na druhé místo v Evropě, hned za pařížské katakomby. Kostnice pečlivým archeologům odhalila nečekaná tajemství v podobě nálezu čtyřiadvaceti raně barokních převážně polychromovaných rakví a stěny s ojedinělým uspořádáním lidských kostí v tzv. třetí komoře. Z toho důvodu se také protáhly rekonstrukční práce až do dubna 2012 a náklady na ně se zvýšily o cca 2 miliony, tedy na 33 milionů korun.

Působivé prostory a vědomí „konečnosti“

Když návštěvníci vejdou novým vchodem z Jakubského náměstí se vstupní halou vybavenou i provozním a technickým zařízením včetně WC a místnosti pro prodej vstupenek a suvenýrů, čeká je setkání s originály lidských ostatků, různými způsoby penetrovanými lebkami či dvěma sestavenými kostrami zesnulých (13letého dítěte a dospělého) pohřbených v objevených barokních rakvích. Budou moci také nahlédnout do unikátní třetí komory, kde byly kosterní pozůstatky dnes již bezejmenných obyvatel města Brna pouze zakonzervovány a ponechány dle původní formy pohřbívání (tedy vrstvení na sebe v jednotlivých stupních). K dalším zajímavostem patří i náhrobní kameny z původního svatojakubského hřbitova.

Součástí expozice, velice citlivě sestavené s ohledem na zachování piety a důstojnosti posledního odpočinku, je funkční Kaple zemřelých a řada uměleckých děl významných českých autorů (např. M. Husáka, P. Tasovského, J. a L. Gargulákových či P. Hřebíčka). Zážitek z návštěvy v „říši mrtvých“ umocňuje speciální 20minutová hudební skladba „Sub Terra“, jejímž autorem je Miloš Štědroň.

Magnet pro domácí i turisty

Provozovatelem a správcem kostnice je Turistické informační centrum města Brna (TIC), které již úspěšně provozuje Labyrint pod Zelným trhem a Mincmistrovský sklep. Jako trochu netradiční součást zážitkové turistiky nyní TIC připravuje pro zájemce tzv. funerální trasu. Ta umožní návštěvníkům zhlédnout nejen nově otevřenou kostnici, ale zavede je hlouběji do historie královského města Brna, provede je okolo hodinového stroje coby symbolu nedobytnosti a připravenosti města a skončí v kryptách kapucínské hrobky.

Vzhledem k velikosti kostnice je omezen počet návštěvníků v jedné skupině, a to na 20 osob. Věková hranice návštěvníka není provozním řádem upravena či omezena, přesto by bylo dobré pro specifičnost expozice i celkové atmosféry zvážit věk dětských návštěvníků. Kostnice je otevřena od úterý do neděle od 9.30 do 18 hodin. Dospělí za vstup zaplatí 140 korun, děti, senioři a VZP 70 korun. Vstupenky je možné si rezervovat ve všech provozech brněnského podzemí – tedy i v Labyrintu pod Zelným trhem nebo v Mincmistrovském sklepě na Dominikánském náměstí v Brně.
Více informací lze získat na www.ticbrno.cz .

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Brno.cz

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Liberec: Informační centra se učí propagovat města pomocí videí

22:41 Liberec: Informační centra se učí propagovat města pomocí videí

Jak si objednat a posléze natočit dobré propagační video o městě bylo tématem setkání pracovníků inf…