Ministerstvo kultury v případě tišnovské nemocnice a pasáže Jalta rozhodlo, že nejsou památkami a nikdy nebyly. Stejný osud ale může potkat více než 1400 památek na území města.

Od roku 1988 totiž platí zákon, že se památky zapisují individuálně. Do tohoto roku se za památky považovaly ty objekty, které byly zapsány na seznam. Brněnské památky, které měly být na seznam zapsány hromadně, byly ovšem zapsány až o rok později.

S tímto problémem se potýkají i ostatní kraje.

„Nevíme, jaké to bude mít následky, protože se na tyto objekty pětadvacet let čerpaly dotace a vydávaly veřejné prostředky. Otázkou tedy je, zda se bude toto rozhodnutí uplatňovat zpětně nebo jen do budoucna. Pro Brno to ale znamená velkou katastrofu, protože pravděpodobně přijde o většinu svých památek,“ zhodnotil náměstek primátora Matěj Hollan.

Zhruba 1200 dotčených objektů vlastní soukromníci. Ti by si odejmutím památkové ochrany mohli s domy dělat v podstatě cokoliv. „Celá řada památek je v soukromých rukou, a pokud nadále nebudou památkami, může na nich dojít k úkonům, které je nevratně poškodí. To je dost zoufalá situace,“ upozornil brněnský primátor Petr Vokřál.

Podle Hollana by po odejmutí památkové ochrany trvalo zhruba sedmdesát let, než by byly všechny objekty znovu individuálně zapsány na seznam kulturních památek. „Pokud by došlo ke zrušení těchto památek, byli bychom nuceni připravit nové žádosti na každý objekt zvlášť,“ vyjádřil obavy nad náročností tohoto postupu ředitel Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha. Podle jeho slov se o možnosti, že by tato situace mohla nastat, vědělo již dlouho. Právní skulinu však nikdo neřešil.

Vedení města bude nyní po ministerstvu kultury požadovat řešení, které by památkovou ochranu zachovalo u všech objektů hromadně.