Po Praze, Murau, Schwarzenbergu, Sedlci u Kutné Hory a Orlíku nad Vltavou je Český Krumlov posledním místem, kde se bude konat zádušní mše za Karla Schwarzenberga, který zemřel v listopadu loňského roku.

Rodinu bývalého místopředsedy vlády v čele s jeho synem Janem Nepomukem Schwarzenbergem přivítá v Českém Krumlově ve čtvrtek 18. ledna v 16.00 hodin starosta Alexandr Nogrády před budovou radnice na náměstí Svornosti. Vystoupí zde folklórní soubor Jitřenka, jehož členové dle tradice významnou návštěvu uvítají nejen zpěvem a tancem, ale i chlebem se solí od krumlovské pekařky Anety Dufkové, která chléb na uvítání pekla pro Karla Schwarzenberga i při jeho poslední návštěvě města v roce 2019. Pěvecký sbor Bellaria zazpívá Smetanovo Věno, skladbu s tradicí z dob První republiky, kdy se zpívala na akcích ve městě za účasti rodiny Schwarzenberků.

„Knížecí rodině předám dvě tematické grafiky od žáků českokrumlovské základní umělecké školy, které rámovala místní společnost Larson-Juhl,“ říká starosta. 
V 16.40 hodin vyjde z náměstí průvod, který zamíří do kostela sv. Víta. Průvodu se zúčastní kromě knížecí rodiny i představitelé církve, vedení města, členové Obce sokolské a granátníci Schwarzenberské gardy.

Mši v kostele sv. Víta bude od 17.00 hodin celebrovat prelát českokrumlovský Václav Pícha. Mezi významnými hosty bude např. velvyslanec Arménské republiky, představitelé parlamentu, Jihočeské univerzity, Národního památkového ústavu, českokrumlovských institucí další. Na mši je také zvána široká veřejnost.

„Od středy 17. ledna bude od 12.00 do 20.00 hodin v kostele vystaven knížecí klobouk, který je odznakem starého knížecího titulu rodu Schwarzenberků. K dispozici bude i kondolenční kniha,“ říká Martin Neudörfl, hejtman Schwarzenberské granátnické gardy, který pietu ve spolupráci s knížecí rodinou připravuje: „prohlédnout klobouk a zapsat vzkaz do knihy bude možné i ve čtvrtek 18. ledna od 8.00 do 15.30 hodin,“ dodává. Po oba dny bude v kostele držet čestnou stráž schwarzenberští granátníci. Místním školám garda zajistí i výklad k roli rodu Schwarzenberků v historii Krumlova.

Martin Neudörfl, hejtman Schwarzenberské granátnické gardy:

12. listopadu 2023 zesnul ve věku 85 let panující kníže ze Schwarzenbergu a vévoda krumlovský, Karel VII. Jan Nepomuk, občanským jménem Karel Schwarzenberg, někdejší ministr zahraničí České republiky, kancléř prezidenta Václava Havla a představitel jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů v českých dějinách, jenž držel mimo jiné i krumlovský zámek a přiléhající panství od roku 1719 až do záboru nacisty v roce 1940 a s nímž je tak historie a identita našeho města, bez ohledu na tragické zvraty 20. století, navždy a trvale spojena.

Je prakticky nemožné na pár řádcích vyčíst i jen ty nejvýznamnější zásluhy Karla Jana, zvláště o náš stát a demokracii před i po roce 1989, jimiž kráčel zcela v souladu a duchu tradice daných činy členů svého rodu, které sám Tomáš Garrigue Masaryk označil za představitele jediné české šlechty, jež má právo zvát se skutečně národní – zmiňme, že za naším zesnulým vévodou stojí mnohaletý boj za lidská práva a demokracii, aktivní i materiální podpora disentu, ale i podíl na budování občanské demokracie a porevoluční politice v nejkřehčím období moderních dějin naší země, jež mohl i on, po čtyřech dekádách exilu, zvát s pádem komunismu nejen svou rodnou vlastí, ale opět i skutečným domovem.

Karel Jan, jenž se stal titulárním vévodou na Krumlově po svém adoptivním otci v roce 1965, tj. nositelem titulu, který jeho držiteli před rokem 1918 dával postavení „prvního po králi“ v Čechách a za první republiky, s ohledem na zásluhy rodu Schwarzenberků o český stát, dokonce nepsanou výjimku ze zákazu šlechtických symbolů, navštívil poprvé „svůj“ Krumlov ještě před návratem demokracie, kdy jej zcela uchvátil jeho tehdejší genius loci – omšelé a pochmurné domy, po ulicích pobíhající bosé děti z místního živelného ghetta, a nad tím vším hlavní rodové sídlo, chátrající, ale přesto majestátní zámek – tento prvotní obraz se prý našemu vévodovi při každé z dalších návštěv, kterými nás poctil, vždy vybavil.

Naše město, jeho krásy a proměny ovšem Karel Jan poznával jen coby čestný host – krumlovský zámek, který nacisté v roce 1940 z přímého rozhodnutí Adolfa Hitlera zabrali, spolu s celým majetkem tehdejšího vévody a knížete Dr. Adolfa Schwarzenberga, nebyl dědicům navrácen – naše země se členům jeho rodu, kteří se postavili za naši republiku bez ohledu na ztrátu hmotných statků i života, odměnila tak, že nacistický zábor, včetně Krumlova, je od roku 1947 uzákoněn a dodnes platný.

Přesto Krumlovští na svého vévodu, schwarzenberský rod a staletou společnou minulost našich předků, žijících v unikátní symbióze, kterou komunisté tolik nenáviděli, jež dnes fascinuje historiky a jejíž plody stále utvářejí naši svébytnou jihočeskou identitu, nikdy nezapomněli. Ba dokonce mnozí své jihočešství a historii svého města a vévodství znovu-objevili právě díky osobě Karla Jana Schwarzenberga, který dostál odkazu svého jména a plně se zasadil v péči o společné dědictví svého rodu a našeho kraje – není proto divu, že v roce 2019, kdy Jeho Jasnost dorazila na oficiální pozvání města oslavit spolu s Krumlovskými 300 let od příchodu Schwarzenberků na Krumlov, byl náš vévoda na zámku, radnici, v kostele i na ulici, či dokonce v oblíbené Cikánské jizbě vítán srdečnými a upřímnými slovy „Vítejte doma!“ jako člen jedné velké rodiny.

Knížecí klobouk

Do II. světové války se v Českém Krumlově knížecí klobouk, který je odznakem starého knížecího titulu rodu Schwarzenberků coby suverénních panovníků ve Svaté říši římské, pravidelně vystavoval v místních svatostáncích, zvláště pak ve farním kostele sv. Víta, při pohřbech a výročních requiem, a to spolu s vévodskou korunou, jež je naopak odznakem českého knížecího titulu rodu, jehož hlava je držitelem titulu „vévoda krumlovský“. Vévodská koruna, symbol někdejšího vévodství, je ovšem i spolu s žezlem (batonem) od roku 1940 neznámo kde – buď byla zcizena či je v nějakém zapomenutém úkrytu a čeká na své znovunalezení. Knížecí klobouk ovšem válku přečkal v bezpečí a nyní jej rodina u příležitosti posledního rozloučení s Karlem Schwarzenbergem poprvé od zrušení vévodských rekviem nacisty opět zapůjčí, čímž po více jak osmi dekádách dojde k navázání na pozoruhodnou a prastarou českokrumlovskou tradici.