„Rozhodnutí báňského úřadu je stále platné. Nemělo by se zapomínat na to, že se jedná o veřejně nepřístupný dobývací prostor. Je zarostlý různorodou vegetací včetně náletových dřevin, jsou v něm nebezpečné díry i větší jámy. Vlivem podzemních i dešťových vod zde hrozí i eroze půdy,“ popsal vedoucí radničního odboru životního prostředí Petr Vodák.

Bez rekultivace nebude podle něho možné bývalé ložisko hlíny upravit na park se zelení a zpřístupnit ho veřejnosti. O tom, že se ve Vážanech bude těžit hlína, rozhodlo brněnské generální ředitelství někdejších Československých cihlářských závodů 11. ledna 1968. Těžební činnost zde byla ukončena až po téměř 30 letech v roce 1996. „V současné době je však ložisko vedeno stále jako důlní dílo se stanoveným dobývacím prostorem. Doposud nebylo z evidence vyjmuto, neboť podmínkou pro vyjmutí důlního díla z evidence je právě provedení rekultivace,“ doplnil Vodák.

Podle něj se potřeba rekultivace stává akutní s ohledem na zvyšování hladiny důlní vody v těžební jámě, která již zaplavila patu svahu přilehlé zrekultivované skládky komunálního odpadu. Město před několika lety zabezpečilo skládku tak, že svah zpevnilo lomovým kamenem. „Na to je ale nutné navázat celkovým vyplněním dobývacího prostoru, aby došlo ke stabilizaci skládky a celého území,“ poznamenal Vodák.

Podle provedeného průzkumu byly při těžbě hlíny porušeny hydrogeologické podmínky, a proto není možné v dobývacím prostoru lagunu nechat. „Důvodem je to, že by se hladina vody neustále navyšovala, a naopak by se snižovala hladina vody podzemní,“ vysvětlila ekoložka radnice Marcela Čekalová s tím, že podmínky vypouštění důlní vody bude schvalovat příslušný vodoprávní úřad. Město bude podle Čekalové účastníkem řízení a bude moci uplatnit své případné námitky.

Vodní prvek ale ani po dokončení rekultivace nezmizí. „Jezírko, které se nyní nachází přibližně uprostřed dobývacího prostoru, bude přesunuto do finální polohy v severní části, kde budou vytvořeny vhodné podmínky pro živočichy a rostlinstvo. Při realizaci záměru bude prováděn biologický dozor, který bude na zvolený postup dohlížet,“ doplnila Čekalová s tím, že cílem je postupné nastolení podmínek a přirozených procesů, které se budou blížit podmínkám před započetím těžby hlíny.

Nutnost dobývací prostor upravit si uvědomuje také radní Kroměříže Richard Kreml. „Nejsem vůbec nadšený tím, co se bude nejspíš v dalších letech v našem okolí dít, ale není jiná možnost. Teď jde o to, jasně stanovit podmínky, aby byla rekultivace provedena profesionálně a pod přísným dohledem, nezávadným materiálem, a aby nezkolabovala doprava už tak přetíženého centra města. Na vážanské jámě si možná nasbírají body političtí populisté, ale co se dá dělat. Nemá smysl chodit kolem horké kaše, je potřeba zodpovědně rozhodnout,“ uzavřel Kreml.