Ke gratulantům se v historické budově radnice připojili také všichni její náměstci.

Ekonomický náměstek Jiří Šolc předal libereckému rodákovi Stanislavovi Hněličkovi obrazovou knihu Země krásná neznámá od fotografa Yanna Arthuse-Bertranda, plnou nádherných snímků naší planety z ptačí perspektivy. Primátorka jubilantovi předala kytici a popřála mu především pevné zdraví. Znovu ocenila jeho osobní postoje, odvahu a statečnost, kterou je potřeba neustále připomínat.

Stanislav Hnělička poté vyprávěl o svém mládí prožitém v Liberci, ale velice skromně také o tom, jak se po roce 1989 zasadil o vybudování nového pomníku československým vojákům v muzeu Míru ve francouzském Caen. To proto, aby v muzeu skryl původní pomník s rudou hvězdou ve státním znaku. Nový pomník přitom nechal vyrobit na své náklady, až později mu ho Česká republika zaplatila ze státních peněz.

„Pan Hnělička je velký liberecký patriot a byl by velice rád, kdyby dnešní mladí lidé věděli daleko víc o historii města, ve kterém žijí. Bavili jsme se tedy o možnosti vzdělávání školáků, například o vyznačení naučné stezky po Liberci, po místech, která právě z historického hlediska jsou něčím významná. A že jich tu máme hodně,“ uvedla primátorka Martina Rosenbergová.

Devadesátiletý generál Hnělička poté zavtipkoval na téma dlouhověkost. Přiznal, že vlastní recept nemá, vysoký věk si nepřipouští a v jídle se nevyhýbá například ani bůčku. „Na věk vůbec nemyslím. Zkrátka, to máte jako na frontě, buď mě to trefí, nebo netrefí,“ řekl s nadsázkou při slavnostním přijetí na radnici hrdina československé zahraniční armády za druhé světové války Stanislav Hnělička.

Stanislav Hnělička se narodil v Liberci 12. února 1922. Do zahraničního odboje se zapojil po obsazení Sudet a násilném vystěhování jeho rodiny. Zúčastnil se bojů v Libanonu a Syrii, pod velením gen. Klapálka bojoval u Tobruku a později také u Dunkerque a v západní Belgii. Po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti a za socialistického režimu byl vězněn, podobně jako mnoho jiných válečných hrdinů. Uznání se dočkal až po roce 1989.

Je držitelem nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva, dvou Československých válečných křížů, francouzského Řádu čestné legie, polského Válečného kříže, Africké hvězdy, dvou medailí Za chrabrost, medailí Za zásluhy 1. stupně, a řady dalších vyznamenání. Od října roku 2011 je Stanislav Hnělička také držitelem Čestného občanství města Liberec. O měsíc později byl povýšen na brigádního generála.