„Město dlouhodobě plánuje, daří se realizovat jak velké projekty, tak menší zásahy, jako jsou úpravy veřejného prostoru nebo podpora kulturních a komunitních akcí ve všech městských obvodech. Zároveň plní svou metropolitní roli pro více než 600 tisíc obyvatel, kteří dojíždějí z předměstí a využívají výhod a funkcí metropole. Od roku 2016 bylo úspěšně dokončeno 47 strategických projektů, mezi nimi například revitalizace budovy bývalých městských jatek či výstavba City Campusu na Černé louce. Dalších 49 projektů je realizováno, zmínit mohu rekonstrukci Sportovního areálu Poruba či rozvoj areálu naší zoo, v přípravné fázi je pak 54 dalších strategických projektů. Patří mezi ně například rozvojová oblast Pod Žofinkou a mnohé další,“ konstatoval primátor města Jan Dohnal.

Vývoj města v posledních letech je vyhodnocován při aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Ostravy, který bude hotov na jaře příštího roku a bude reprezentovat priority a ambice Ostravy s výhledem na desítky let dopředu.

„Nejen díky tisícům získaných podnětů od obyvatel, ale také průběžným sledováním ukazatelů vývoje máme podrobný přehled o tom, jak se v Ostravě žije a jak se město vyvíjí. Novinkou jsou zpracovaná anonymní data od mobilních operátorů, která ukazují, jak město během dne pulsuje a v různých částech se nafukuje, nebo naopak smrskává. To vše včetně názorů odborníků i veřejnosti zohledníme při nastavení priorit a projektů do dalších let,“ popisuje Hana Tichánková, náměstkyně primátora.

Strategický plán pod značkou fajnOVA vzniká s výhledem do roku 2030. Proces je aktuálně v polovině. Na analytickou část naváže návrhová, v níž město čeká diskuze o budoucích prioritách a strategických projektech. Hotovo má být na jaře příštího roku. Podrobnosti a informace o možnostech zapojení nabízí stránky ZDE a sociální sítě fajnOVA. Zpracovatelem plánu je společnost BeePartner.

Zapojení veřejnosti – dotazníky, pocitové mapy a podněty z ostravských akcí

Do dotazníkového šetření při tvorbě plánu se letos na jaře zapojilo 5 200 lidí. Z dotazníků mj. vyplynulo, že největší spokojenost panuje s dopravou ve městě, trávením volného času a školstvím. Nejhůře respondenti hodnotili kulturu chování obyvatel, čistotu a vzhled veřejných prostor a bezpečnost ve městě. „Životní prostředí už netáhne Ostravu ke dnu, lidé jej řeší méně než v minulosti,“ komentuje dotazníky náměstkyně Tichánková.

Od dubna do června mohli lidé vyplňovat online pocitové mapy. Přes 1 650 lidí do mapy zaznamenalo téměř 24 000 bodů. Ukazují, kde se lidé cítí a necítí dobře nebo místa, která by se měla rozvíjet. „Možnost srovnání s pocitovými mapami sedm let nazpět ukazuje, že lidé vnímají pozitivní změnu třeba v historickém jádru města a na Havlíčkově nábřeží, stejně jako jsou jim stále trnem v oku Hlavní nádraží a Frýdlantské mosty, nebo mnohá zákoutí, která se nezměnila,“ říká náměstkyně Tichánková.

Pohled obyvatel na život ve městě a jeho rozvoj doplňují další vstupy získané od přibližně 5 000 lidí na akcích v Ostravě nebo cílenými diskuzemi například se studenty.

Zapojení politiků, odborníků a osobností

Do plánování je zapojeno mnoho desítek osobností a odborníků. Uskutečnilo se sedm pracovních skupin věnujících se vybraným tématům, jako jsou prostředí pro život, mobilita, podnikání nebo vysoké školy. S vybranými 80 osobnostmi zastupujícími různé obory a odvětví se uskutečnily hloubkové strukturované rozhovory. Průřezově jsou zapojeni politici nejen z vedení města, ale i městských obvodů.

Data od mobilních operátorů

Lokalizační data pohybu obyvatel po městě od mobilních operátorů z dubna 2022 dávají konkrétní představu o tom, jak se město během dne „nafukuje“ a „smršťuje“. Ostravu využívá pravidelně více než 600 tisíc lidí, což z města dělá centrum ostravské metropolitní oblasti. Přes 100 tisíc lidí dojíždí do Ostravy pravidelně za prací nebo do škol, dalších více než 200 tisíc lidí jezdí do Ostravy méně pravidelně za jiným účelem (zábava, volný čas, nákupy, služby, návštěva úřadů, rodiny, známých apod.).

Pohyb obyvatel lze vysledovat na úroveň městských obvodů nebo i konkrétních lokalit. Nejvíce exponovaný je centrální obvod Moravská Ostrava a Přívoz, který se v pracovních dnech zvětší z 38 tisíc lidí v noci na až 90 tisíc lidí přes den. Naopak největší obvod Ostrava-Jih se v pracovních dnech zmenší z 95 tis. lidí v podvečer na 78 tis. okolo poledne. Do Poruby přibližně stejný počet lidí, kteří obvod během dne opouští, za prací či jinými aktivitami během dne i přijíždí, počet lidí se tak pohybuje v pracovní dny mezi 58 tis. v noci a 65 tis. v ranních hodinách. Během víkendů část obyvatel z Ostravy pravidelně odjíždí mimo město.

Největší přesun obyvatel mezi obvody probíhá z Ostravy-Jihu do Moravské Ostravy a Přívozu (pravidelně 38 tisíc lidí), z Poruby do Moravské Ostravy a Přívozu (pravidelně 20 tisíc lidí) a Ostrava-Jih si s Porubou vymění přibližně stejný počet obyvatel (pravidelně 15 tisíc lidí.). Data jsou důležitým nástrojem pro plánovaní projektů v konkrétních lokalitách, při strategickém a metropolitním plánování, mají vazbu na městskou i příměstskou dopravu nebo kapacity občanské vybavenosti.

Ukazatele rozvoje města

Magistrát od roku 2016 každoročně pečlivě vyhodnocuje plnění 38 ukazatelů úspěchu rozvoje města. U 21 ukazatelů naplňuje plán, v dalších 14 ukazatelích naplňuje plán částečně a jen u 3 ukazatelů se to nedaří. Podrobný přehled je ZDE. U některých ukazatelů lze sledovat pozitivní trend, který směřuje k naplnění předpokládaného cíle daného Strategickým plánem (např. počet cizinců, podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním nebo počet vyhlášených i realizovaných architektonických soutěží), některé ukazatele pokračují v trendu částečného naplnění předpokládaného cíle (např. plocha revitalizované zeleně, počet aktivních živností, počet P+R parkovacích míst nebo počet přenocování v ubytovacích zařízeních).

Ukazatele, které prozatím nenaplňují cíle, a poslední roky směřují spíše k negativnímu trendu, se týkají podílu obyvatel do 15 let a průměrné hrubé mzdy (jak v Ostravě, tak v Moravskoslezském kraji). Průměrná hrubá mzda v Ostravě i v Moravskoslezském kraji sice každoročně roste, avšak pomaleji než celorepublikový průměr. V případě negativních trendů je v zájmu města a jeho partnerů realizace intervencí, které povedou ke zlepšení hodnot ukazatelů v budoucnu.

Strategické projekty

Strategické projekty města jsou jedním z nástrojů dosažení plánovaných změn. Ve městě se od roku 2016 podařilo úspěšně dokončit 47 strategických projektů (např. Revitalizace historické budovy jatek, City Campus na Černé louce, založení ateliéru MAPPA) dalších 49 je aktuálně v realizaci (např. Rozvoj areálu ZOO Ostrava, Rekonstrukce obchodního domu Ostravica-Textilia, Sportovní areál Poruba) a 54 projektů je v přípravné fázi (např. Koncertní sál a rekonstrukce domu kultury města Ostravy, Revitalizace předprostoru u OC Kotva a před kostelem sv. Ducha, Rozvojová oblast Pod Žofinkou). Podrobnosti včetně odkazu na konkrétní projekty jsou ZDE.

Co se ještě chystá

Magistrát připravuje nejen workshop k nastavení vize města, ale naváže také pokračováním pracovních skupin pro určení priorit a strategických projektů. Zapojit se v následujících týdnech a měsících bude moci i veřejnost. Na podzim se chystají tematické pocitové mapy, zaměřené na konkrétní změny v území. Tým fajnOVA bude také na dalších akcích sbírat podněty a diskutovat s lidmi o rozvoji města – v nejbližší době se studenty na festivalu Art & Science 7.9. v areálu VŠB-TU Ostrava, s obyvateli města 16.9. na akcích Zažít Ostravu jinak a Zažít Porubu jinak nebo na Noci vědců 6.10. opět na VŠB-TU Ostrava.