Na pomoc byla povolána moderní technika, kterou město Plzeň vlastní. Mise byla z pohledu vodohospodářů úspěšná a není nutné vodní vegetaci uměle redukovat. Potvrzen byl i výskyt vodní masožravé rostliny bublinatky jižní. Do budoucna se uvažuje o využívání podvodního dronu i pro průzkum dalších rybníků Bolevecké rybniční soustavy.

„Úzká spolupráce kolegů ze Správy veřejného statku města Plzně s Drony SIT začala na jaře při kontrole výpusti Velkého boleveckého rybníka pomocí podvodního dronu. Nasazení moderní techniky je v takových případech rychlejší a velmi přesné. Řadu let se Plzeň profiluje jako smart city a nabízí svým obyvatelům chytrá řešení pro ulehčení jejich žití. Chytře ale chceme spravovat i městský majetek, a proto jsme provedli letošní průzkum vodních rostlin v ‚Senečáku‘ také ponorkou. Ze záběrů navíc zjistíme i přesnou polohu porostů dna a hloubku, ve které se ponorka pohybovala,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

„Kvalita vody v boleveckých rybnících je pro nás důležitá, protože jsou častým cílem obyvatel města a turistů hlavně v létě. Jejich stav je pravidelně monitorován, a to i pod vodou. S použitím podvodních dronů zjistíme nejen druhovou skladbu vegetace pod hladinou, ale i jejich množství, a to přímo ze břehu. Teď jsme si metodu ověřili v teplé vodě. Spolupráce s Drony SIT bude ale neocenitelná hlavně v době, kdy je voda studená. Naši experti, kteří rostliny v rybnících sledují, se nebudou muset brodit s technikou v rybníce, ale vše budou jen sledovat na záběrech z kamery podvodního dronu,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

„Jsme příznivci moderních technologií, které jsme v Seneckém rybníce využili poprvé. Výsledky průzkumu jsou pro nás důležité hlavně pro správné nastavení managementu rybí obsádky. Průběžně provádíme i kontrolní odlovy, protože potřebujeme najít rovnováhu mezi velikostí ryb a množstvím rostlin pod hladinou. Všechny tyto informace nám pak umožní dobře nastavit parametry pro dobrou vodu v tomto rekreačním rybníce,“ řekl Martin Gregar, vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství SVSMP.

Z provedeného monitoringu biologové zjistili, že v Seneckém rybníce není nutné biomasu redukovat sečením jako v případě Velkého boleveckého rybníka. „Rostliny osidlují dno ve skupinkách, někdy třeba dva druhy dohromady, například stolístek s růžkatcem. Ty mohou kořenovat ve dně a rostou ve vodním sloupci. Bývají zde i nízké rostliny do deseti centimetrů výšky jako například bahnička jehlovitá a úpory, které rostou na dně v písku a odčerpávají z rybníka živiny, a tak čistí vodu a zabraňují přemnožení sinic. Někomu mohou rostliny vadit, ale pro dobrou kvalitu vody je jejich přítomnost nezbytná,“ vysvětlila Zdeňka Chocholoušková, botanička, která řadu let sleduje vegetaci ve všech rybnících bolevecké soustavy.

Inspekce také potvrdila přítomnost celkem velké populace vodní masožravé rostliny bublinatky jižní, která do svých pastiček v podobě váčků „loví“ korýše a drobný plankton.

K podvodní misi použili plzeňští dronaři ponorku BlueROV2. „Tuto ponorku jsme původně pořizovali pro inspekce mostních konstrukcí a především pilířů, které stojí ve vodě. Disponuje šesti motory, dva z nich kompenzují výšku, čtyři zajišťují rotaci a pohyb. Řídíme ji maximální rychlostí jeden metr za sekundu, což je optimální vzhledem ke zvíření dna a zhoršené viditelnosti. Připojena je na ovládací kabel, protože bezdrátový signál bychom v hloubkách, kam se potřebujeme dostat, ztratili. Maximální vzdálenost, kam s ní můžeme plout, je limitována délkou komunikačního kabelu, a ta je 100 metrů,“ popsal Josef Navrátil, ředitel úseku Drony SIT, který je jedním z úseků Správy informačních technologií města Plzně.

Prozradil, že nejtěžším úkolem pilota bylo obkroužit rostliny tak, aby se vegetace nedostala do motorů. „Zde objevené rostliny jsou většinou olistěné nahoře, což může představovat problém. V příští inspekci se zaměříme na pohyb více u dna, čímž eliminujeme zamotání vegetace do motorů,“ uzavřel Josef Navrátil.

Senecký rybník se jmenuje podle nedaleké vsi Senec, kam vedla dříve cesta přes hráz tohoto rybníka. Ten má rozlohu 7,4 hektaru a byl založen po roce 1734, první zmínka o něm pochází z roku 1781. V roce 1899 byly okresním hejtmanstvím nařízeny stavební úpravy na hrázi, aby bylo možné rybník dále využívat. Od 20. let 20. století bylo na severním břehu koupaliště.