Například vznikne nový azylový dům a nízkoprahové denní centrum ve Wenzigově ulici, připravuje se nízkoprahové centrum pro ženy, hledají se možnosti vybudování sprch zdarma i výdeje teplého jídla lidem na ulici, rozvoje pouliční medicíny, město pomáhá se zabydlováním domácností přecházejících z ubytoven a další. Koncepce vychází z unikátní studie, již pro Plzeň zpracovali odborníci katedry sociologie západočeské univerzity. Ta zjišťovala situaci, potřeby i názory téměř 300 lidí bez domova, stejně tak i mínění Plzeňanů. Cílem studie města bylo najít průnik mezi oběma skupinami a nalézt řešení, která pomohou zlepšit situaci lidí bez domova a veřejnost je bude akceptovat.

„Koncepce obsahuje pět cílů, které jsou rozpracovány do jednotlivých opatření. Jejich realizace závisí na dostupnosti investičních a provozních finančních prostředků a ochotě z řad poskytovatelů sociálních služeb se na uskutečňování podílet. Pravidelně, minimálně jednou za dva roky, bude zastupitelstvu města předkládána informativní zpráva o plnění této koncepce,“ vysvětlil David Šlouf, náměstek primátora pro oblast ekonomickou, bytovou, sociální začleňování a nakládání s majetkem, jenž se problematice osob bez domova intenzivně věnuje a má ji ve své gesci.

„Předkládaná koncepce nastoluje rámec pro cíle, řešení a postupy, které jednak vycházejí z doposud funkčních forem zastávané praxe ve městě a z výsledků zadané studie. Koncepce má napomoci ke zlepšení situace s tím, že je třeba mít stále na zřeteli, že zlepšení je možné pouze v součinnosti s těmi aktéry, kteří se na nastoleném procesu chtějí podílet a ke změně chtějí rovněž přispět,“ uvedl vedoucí katedry sociologie ZČU v Plzni, docent Jan Váně. 

Asi nejviditelnější budou opatření navrhovaná v cíli nazvaném Rozšíření těch řešení, která mají podporu veřejnosti. Ve spolupráci se 13 organizacemi, jež poskytují terénní sociální služby a sociální práci na území města, s odborníky a veřejností navrhuje koncepce: vybudování azylového domu s intenzivní sociálně-terapeutickou prací vedoucí ke snížení konzumace alkoholu, výdejny teplého jídla (zejména v zimních měsících), vybudování nízkoprahového denního centra a centra pro ženy, nové noclehárny, sprch a hygienického zázemí, dostupného sociálního bydlení, dále tzv. unimobuněk nebo zřízení bezalkoholových zón ve městě. „Na řadě z nich již děláme, jejich rozpracovanost je v různých stupních. Například jsme již získali dotaci na výstavbu nového azylového domu komunitního typu se sociálně terapeutickou prací ve Wenzigově ulici a na výstavbu noclehárny a nízkoprahového denního centra. Současný stav noclehárny a nízkoprahového denní centra neodpovídá materiálně technickým standardům a potřebné kapacitě města Plzně. Provozovatelem nového azylového domu bude Armáda spásy v ČR a Městská charita Plzeň,“ uvedl David Šlouf.

Další z cílů počítá s Rozvojem služeb pro lidi bez domova. „Navrhovanými opatřeními jsou zřízení asertivního mobilního sociálně-zdravotního týmu, pobytového zařízení pro lidi bez domova, jež potřebují pravidelnou pomoc jiné osoby, program podporovaného zaměstnávání, bydlení s podporou sociální práce, intenzivní pomoc lidem, kteří jsou na ulici krátce, zřízení kontaktního místa pro bydlení nebo udržení a rozšíření zdravotní péče pro lidi bez domova,“ přiblížila Karolína Vodičková, vedoucí Odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování Magistrátu města Plzně, který za problematiku bezdomovectví a sociálního vyloučení na území města Plzně plně zodpovídá. Právě tento odbor také úspěšně pomáhá se zabydlováním domácností, jež potřebují komplexní podporu sociálního pracovníka. „Od roku 2017 jsme zabydleli 106 domácností, 5 domácností se bohužel vrátilo i přes pomoc sociálních pracovníků zpět na ubytovny. Aktuálně poskytujeme podporu 58 domácnostem a tři domácnosti čekají na nastěhování,“ přiblížila. V rámci spolupráce s organizací Ledovec město poskytlo také bydlení 10 domácnostem pro projekt Housing Fisrt Ledovec.
„Kromě zabydlování pracujeme také s nájemníky městských bytů v rámci prevence ztráty bydlení a řešíme sousedské spory,“ doplnila Karolína Vodičková. Plzeň také podepsala memorandum o spolupráci s Univerzitou Karlovou, Lékařskou fakultou v Plzni, kdy jedním bodem spolupráce je v rámci zdravotní péče pro lidi bez domova rozvoj pouliční medicíny. „V této oblasti připravujeme pilotní testování i ve spolupráci s oblastními spolky Českého červeného kříže,“ dodala Karolína Vodičková.

Další cíl se zaměřuje na Personální a organizační zabezpečení politiky práce s lidmi v bezdomoví. Základním předpokladem pro realizaci ucelenější politiky řešení problémů je personální posílení magistrátního odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování, zřízení pozice koordinátora služeb pro lidi bez domova, tzv. sociálního pracovníka, pravidelné koordinační schůzky a sdělování příkladů dobré praxe nebo navýšení finanční podpory a vyhlášení příslušných dotačních programů, které umožní kvalitní rozvoj azylových domů, nízkoprahových denních center nebo terénních programů.

Cílem koncepce je i podpora městských obvodů při řešení a zvládání situací obyvatel vystavených problémům spojených s bezdomovím, kdy velkou část opatření je nutné realizovat ve spolupráci a shodě s vedením městských obvodů a poskytovateli sociálních služeb – monitorovat jednotlivá území a kapacity zařízení. Vyměňovat si příklady dobré praxe a také sdílet data s jinými českými městy.

Koncepce také navrhuje zacílit na pomoc ohroženým rodinám a rodinám se zvláštními potřebami. Tedy věnovat se rodinám se závislými dětmi, s dětmi vyžadujícími zvláštní potřeby, které mají sociální nebo výchovné problémy, rodinám pečujícím o člena se zdravotním postižením nebo duševním onemocněním. Důraz je kladen na oblast volnočasových aktivit pro děti a mládež a takových aktivit, které pomáhají jako prevence problémů v rodinách (různá komunitní centra, mezigenerační setkávání, kroužky, sportovní aktivity atd.). „Tento cíl bude nutné ve spolupráci s hlavními aktéry, tedy odborem sociálních služeb a odborem státní sociální péče, detailně rozpracovat na konkrétní opatření,“ dodala Karolína Vodičková.

Koncepci zpracoval Odbor dostupného bydlení a sociálního začleňování Magistrátu města Plzně společně s Katedrou sociologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Připomínkovali ji také jednotliví aktéři z oblastí, jichž se bezdomovectví dotýká. Byli jimi poskytovatelé sociálních služeb na území města Plzně, sociální odbory jednotlivých městských částí, magistrátní odbor sociálních služeb, odbor státní sociální péče a odbor bezpečnosti, prevence kriminality a krizového řízení. Důležitá je i spolupráce s Úřadem práce ČR, Městskou policií Plzeň a Krajským úřadem Plzeňského kraje.