Cílem města je vyrábět vlastní elektřinu z obnovitelných zdrojů, významně snížit náklady na elektřinu a zvýšit nezávislost na dodavateli energií. Po dokončení radnice předpokládá několikamilionové úspory ročně. Nad rámec projektu buduje dvě FVE i Správa informačních technologií města Plzně (SITMP) ve svém areálu v Cukrovarské ulici a testuje na nich v Plzni vyvinuté chytré systémy.

„Vítám každý krok, který přinese do města úspory, protože čím více uspoříme, tím více můžeme investovat. Platí to ve všech sektorech, ať už je to právě fotovoltaika, veřejné osvětlení nebo snižování energetické náročnosti u budov. Proto má projekt městských fotovoltaických elektráren mou plnou podporu,“ uvedl primátor Roman Zarzycký.

„Čtyři z třinácti FVE máme na městských střechách již úspěšně nainstalovány, zbytek bude do poloviny roku 2025. Výtěžnost fotovoltaického systému zvyšujeme instalací bateriových úložišť. Následně budeme pokračovat dle nabídky dotačních titulů s cílem do konce roku 2026 postavit dalších až 30 FVE se souhrnným výkonem až 2000 kWp. V závislosti na cenách elektřiny by to dle našich propočtů znamenalo roční úsporu až 15 milionů korun,“ řekl radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs.

Výstavbu FVE provádí radnice v rámci projektu s názvem Realizace fotovoltaických elektráren na městských objektech – 1. etapa. „Celkový instalovaný výkon všech 13 FVE bude 410 kWp, kapacita bateriových úložišť 248 kWh. Náklady odhadujeme maximálně na 20,4 milionu korun vč. DPH, o dotaci jsme požádali Státní fond životního prostředí ČR. Díky dlouhé životnosti systému se jedná o dlouhodobý a kumulativní přínos k energetické efektivitě města,“ přiblížil Petr Triner, ředitel Úřadu správních agend Magistrátu města Plzně, který se městskou energetikou zabývá.

Ve výrobě vlastní elektřiny není západočeská metropole úplným nováčkem. V minulosti zbudovala tři FVE na objektech ve svém vlastnictví – budově VOŠ zdravotnické, managementu a veřejnoprávních studií v Ledecké ulici, 78. MŠ a magistrátní budově v Koterovské ulici. Oddělení městské energetiky MMP mapuje vhodné budovy ve vlastnictví města či městských obvodů, aktuálně má vytipováno zhruba 90 objektů. Při posuzování zohledňuje například velikost střechy a její sklon, oslunění, stav z hlediska zateplení nebo vhodnost i z pohledu památkové ochrany. Momentálně bylo vybráno 25 objektů potenciálně vhodných pro instalaci FVE.

Pokrok v rozvoji městské FVE zajišťuje i SITMP. „V našem areálu v Cukrovarské ulici jsme nechali instalovat dvě FVE o výkonu 95 kWp, na kterých testujeme různá inovativní řešení například inteligentní systémy měření a regulace, software pro řízení energetického hospodářství, podružné měření spotřeby či bateriová úložiště. To může mít ve vybraných případech potenciál pro rozšíření na další objekty města. Systém se nám už osvědčil v praxi, nasazený monitoring od plzeňského startupu Nextdrop detekoval náhlý únik vody. Nextdrop je krásným příkladem fungování Plzeňského inovačního ekosystému PINE. Prošel inkubačním programem v BIC Plzeň a získal podporu města, naopak v Plzni teď můžeme testovat a využívat vyvinuté chytré řešení detekující únik vody,“ objasnil ředitel SITMP Luděk Šantora.

Výstavba a provoz FVE přispějí i ke zkvalitnění životního prostředí v Plzni a ke snížení uhlíkové stopy, protože solární panely nevyžadují žádné palivo, které by znečišťovalo ovzduší či jinak zatěžovalo přírodu. Také recyklace solárních panelů a dalších komponentů FVE je dobře technicky zvládnutelná bez vedlejších efektů.

„Výstavba FVE je přípravou pro sdílení elektřiny v rámci městských objektů, které umožní ještě více využít takto vyrobenou energii, což přispěje k dalšímu snižování energetické náročnosti městských objektů a k další úspoře finančních prostředků. Výstavbou fotovoltaik podniká město také nezbytné kroky k zabezpečení energetického systému včetně infrastruktury před fyzickými a kybernetickými hrozbami,“ uzavřel radní Daniel Kůs.