Den válečných veteránů a obětí válek je významným dnem, kdy si lidé na celém světě připomínají účastníky a oběti světových i lokálních konfliktů již od roku 1926, a to jak oběti z řad vojáků, tak i nevinné oběti z řad civilního obyvatelstva.

Nejinak tomu bylo i při této pietní a vzpomínkové akci. Vyznamenání převzali z rukou zástupce Sdružení válečných veteránů účastníci zahraničních misí v Iráku, bývalé Jugoslávii a Afghánistánu.

Místopředseda Sdružení válečných veteránů Ladislav Sornas zdůraznil ve svém projevu význam tohoto slavnostního dne, odvahu a statečnost všech našich vojenských veteránů, kteří prošli válečnými konflikty, a trvalý zármutek rodin, jejichž členové zahynuli při plnění svého poslání.

Radní Petr Lachnit vyzdvihl význam Dne válečných veteránů a obětí válek, připomněl historii místa, kde se pietní akce konala, místa, které se mělo jednou provždy stát vzpomínkou na všechny životy, položené při osvobozování Prahy v závěru 2. světové války.

Na závěr celé vzpomínkové akce pronesl motlitbu za zemřelé ve všech válečných konfliktech farář Václav Revenda.

Projev Petra Lachnita, radního MČ Praha 5, ke shromáždění válečných veteránů ČR při příležitosti uctění památky obětí válek a válečných veteránů na náměstí Kinských v Praze 5:

Vážené dámy, vážení pánové, vážení veteráni,

byl bych rád, kdybych tady dnes nemusel stát tváří v tvář vojenským veteránům, vesměs podobně starým, jako jsem já sám. Byl bych rád, protože by to znamenalo, že už žádné války nevedeme, že žádné vojáky nepotřebujeme. Bohužel opak je pravdou. Musíme si přiznat, že my politici, ale i diplomaté, experti a společenské autority - všichni děláme pořád spoustu chyb, které musí potom napravovat vojáci. Mezinárodní den vojenských veteránů a den válečných obětí měl být mementem. Měl volat k odpovědnosti všechny podněcovatele mezinárodních konfliktů, měl být varováním před válkou jako politickým řešením krizí vztahů a rozporných taktických i strategických zájmů. Měl být. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že armáda nebude ještě dlouho zbytečná, že pořád budou mladí lidé, kteří půjdou riskovat své životy a zdraví kvůli ctižádosti, ambicím a možná někdy jen kvůli nedůtklivosti politiků, kteří by přece měli být ti nejlepší z nás. Možná by pomohlo, kdybychom si dokázali vzít více poučení z historie.

Byl bych rád, když už musíme mít nové veterány, aby byly veterány válek, vedených za spravedlnost, za svobodu. Abychom my politici dokázali, že nepodstupují riziko jen kvůli našim zájmům - ale kvůli zájmu celé lidské společnosti. Kvůli zachování práva, spravedlnosti a ochraně slabších. Doufám, že všichni, kteří jsme se tady dnes sešli, máme stejný zájem: chceme svět bez válek! Nejen pro nás. Pro naše děti. Pro jejich děti. Pro tento svět!