První náměstek Březina v úvodním slově naznačil hlavní problémy pražské dopravy. Podotkl, že úkol veřejné správy je zřejmý - rozvíjet účinný efektivní systém zajišťující mobilitu osob i zboží s co nejmenším dopadem na životní prostředí. „V této souvislosti považuji za nezbytné upozornit na skutečnost, že žádné velké město nedokázalo vybudovat takový dopravní systém, který by neměl negativní dopady. Cílem Prahy je mít systém funkční, který zajistí mobilitu všem občanům a obyvatelům s minimálními negativními dopady, ne systém, který umožní neomezenou mobilitu za jakoukoliv cenu," uvedl Březina.

K tomu podle něho směřují konkrétní aktivity města, jako je především rozsáhlá modernizace a rozvoj systému veřejné dopravy, její zatraktivnění novými autobusy a tramvajemi i prodlužováním tras kolejové dopravy a větší zapojování dopravy železniční. Všechny tyto aktivity města však kladou velké požadavky na finanční možnosti města a prodražují novou výstavbu dopravní infrastruktury. „A co víc, současné zákonné limity hluku se uplatňují i u již dávno dokončených komunikací, v důsledku čehož je Praha žalována za porušování zákonů. Nechci předjímat rozhodnutí soudů, ale pokud bude Praze uložena povinnost ve zmíněných lokalitách zajistit dodržování současných limitů, dojde k citelnému omezení rozvoje dopravního systému s dalšími negativními dopady v širokém okolí," konstatoval náměstek Karel Březina.

Účinným nástrojem, jak zajistit efektivní systém mobility osob, je podle něho tvorba územního plánu. Město jím ovlivňuje rozvoj a další výstavbu, aby dopravní systém nebyl zahlcen. Za velký problém však označil Březina rozvoj sídelních oblastí za hranicemi města, které Praha nedokáže ovlivnit, a které přitom výrazně zatěžují komunikace, neboť velká část jejich obyvatel dojíždí do hlavního města osobními automobily.