Naše město se pro ně stane domovem minimálně na období nejbližšího roku, kdy se v rámci vládního projektu stará o jejich začlenění do české společnosti Slezská diakonie.

„Je to příjemně velké a zelené město, líbí se nám parky a dětská hřiště,“ říkají shodně Karam a Faid, dva náctiletí chlapci, kteří znají základy anglického jazyka. Třígeneračním rodinám se líbil i odpočinek na ploše náměstí, kde právě technici uvedli do provozu městskou kašnu. Dopoledne zde trávili čas důchodci s vnuky a dvojčata osmadvacetiletého Marvana Quala se hned zapojila do hry místních dětí. Dívenka chodila s českou holčičkou za ruku kolem kašny a chlapec s dalšími honil holuby.

„Jsme zde velmi spokojeni. Líbí se nám byty, které máme nyní k dispozici, všichni lidé jsou na nás velmi milí. Děkujeme Bohu, že zde můžeme být, v tak klidném a krásném městě, s tak milými lidmi,“ ujišťuje za všechny Naiel Al Ajmayah.

Procházkou městem je provázel pracovník Slezské diakonie Adam Sabela a další dvě dobrovolnice. Celou dobu na Iráčany hovoří pouze česky, i když se snaží vyhýbat skloňování. Ukázali jim základní body ve městě a zavedli je i na hranici s Polskem, kam prozatím nemohou. „V češtině dělají všichni opravdu příjemné pokroky. Je na nich vidět, že se chtějí zařadit do společnosti, že by se muži chtěli vrátit ke své profesi,“ říká Sabela. Všichni znají základní zdvořilostní fráze, číslovky, názvy potravin a všichni shodně říkají: Český Těšín dobrá, Česká republika super.