Tyto a velmi mnoho dalších důležitých informací o Zlíně a jeho obyvatelích nabízí pracovní verze analytické části nově tvořeného strategického plánu města. "Zpracovaný materiál přináší ucelený pohled na aktuální stav města a na jeho vývojové tendence, umožní nám hodnotit jednotlivé oblasti v širokém kontextu.
Některé dílčí závěry nás již nyní překvapily," přiznal Miroslav Kašný, náměstek primátora a garant strategie, k předloženému materiálu. Dodal, že samotný strategický plán, který pojmenuje možnosti dalšího vývoje Zlína až do roku 2020, bude hotový letos v říjnu.
Z dosud zpracované pracovní verze analytické části strategického plánu vyplývá, že jestliže po roce 1989 počet obyvatel Zlína nejprve rostl – v roce 1997 zde žilo 82 291 lidí – v posledních letech se počet začal snižovat. V současné době má ve Zlíně trvalé bydliště 77 008 obyvatel. "Důvodů je několik. Nedaří se ve městě udržet absolventy škol, lidé ze Zlína odchází do okolních měst a vesnic za lepšími možnostmi bydlení, je také vyšší úmrtnost než porodnost," vyjmenoval některé z nich radní Vojtěch Jelínek, který se na vzniku strategického plánu podílí.
Z hlediska budoucnosti Zlína je zásadní informací, že se zde zvyšuje podíl věkové skupiny obyvatel, kteří mají více než 65 let. Jestliže v roce 2001 tvořili 15,5 procenta populace, o deset let později se jejich podíl zvednul tři procenta. U dětí do 15 let je dlouhodobý trend přesně opačný. V roce 2001 tvořila tato věková skupina 14,2 procenta zlínské populace, v roce 2011 to však bylo jen 13,4 procenta. Ze srovnání těchto hodnot na úrovni krajských měst, bez hlavního města Prahy, vyplývá, že Zlín má v populaci relativně vysoký podíl seniorů a spíše podprůměrný podíl dětí.
Podle Miroslava Kašného kopíruje demografický vývoj Zlína národní i evropské trendy. "Obyvatelstvo bude stále více stárnout a dětí se bude rodit méně. Prognózou je, že město Zlín bude mít v roce 2035 mezi 60 až 62 tisíci obyvateli. Tuto skutečnost musíme vzít při plánování rozvoje do úvahy. Má své dopady jak v oblasti bydlení, tak v oblasti občanské vybavenosti," upozornil. Pro srovnání, kolem 60 tisíc obyvatel měl Zlín v roce 1961.
Analytická část strategického plánu se podrobně zabývá i důležitou oblastí zdravotnictví. Ze závěrů vyplývá, že na území města je nabídka kvalitní zdravotní péče komplexní a dostupná a obyvatelé jsou s ní spokojení. Z hlediska rozvoje ale pojmenovává hned několik hlavních rizik. Problémem jsou například personální zajištění některých odborností nebo stárnutí zejména praktických lékařů pro dospělé, děti i mládež. Nepříznivé je také to, že se Krajská nemocnice T. Bati dlouhodobě potýká s výrazně záporným hospodářským výsledkem. V této souvislosti ale autoři dokumentu podotýkají, že podle předběžných údajů pro rok 2011 byla ztráta KNTB výrazně redukována.
Obsáhlou kapitolou dokumentu je oblast kultury, sportu a volnočasových aktivit. Nabídku zpracovatelé označují za bohatou a spektrum kulturních a sportovních zařízení za široké. Velkým plusem je podle nich existence již zavedených organizací, například Městského divadla Zlín, Filharmonie Bohuslava Martinů či Nadace Tomáše Bati, které jsou významné v regionálním i nadregionálním měřítku. Zajímavou informací je, že z hlediska počtu registrovaných sportovců je ve Zlíně nejmasovějším sportem fotbal, když místní kluby mají na soupiskách celkem 4 358 hráčů, z nichž 1 603 jsou mládežničtí fotbalisté.
Dlouhodobě nejpopulárnější sport ve Zlíně – lední hokej – registruje 996 hráčů, z tohoto počtu hned 741 působí v některé z mládežnických soutěží. V souvislosti s touto oblastí života autoři dokumentu upozorňují na skutečnost, že "kulturní a sportovní zařízení na území města Zlína je vysoce závislá na veřejných zdrojích financování, což s sebou nese potencionální hrozby spojené s krátícími se veřejnými prostředky."
Budoucnost Zlína zásadním způsobem ovlivní to, v jaké bude ekonomické kondici. Stejné tvrzení platí i pro firmy, které na jeho území podnikají a také pro obyvatele Zlína. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2010 bylo ve Zlíně evidováno 23 716 podnikatelských subjektů, což je v relativním srovnání s dalšími krajskými městy ČR – s výjimkou Prahy – nadprůměrný počet. Výrazně nejvíce jich podniká v oblasti obchodu, pohostinství a oprav motorových vozidel, vysoký podíl připadá i na průmysl, veřejné služby a stavebnictví.
Významným ukazatelem hospodářské kondice je míra nezaměstnanosti. Ta se v letech 2009 až 2010 zvyšovala, loni došlo k snížení a v současné době se pohybuje pod osmi procenty. Město Zlín tak vykazuje nižší míru nezaměstnanosti než je průměr v celém Zlínském kraji (9,35 k 31. prosinci 2011).
Pracovní verze analytické části strategického dokumentu je materiálem, ke kterému se může vyjádřit i odborná a laická veřejnost. "A to především prostřednictvím webu," upozornil Vojtěch Jelínek na to, že pracovní verze analytické části strategie je k dispozici na internetových stránkách města Zlína ve zvláštní sekci "Zlín 2020 – Příprava strategického plánu". Sekce je dostupná po kliknutí na odkaz "Zlín 2020", který je umístěný pod menu na hlavní stránce městského webu, nebo přímo na adrese:
http://www.zlin.eu/page/92891.zlin-2020-priprava-strategickeho-planu/. "Rád bych nad zpracovaným návrhem první verze analytické části dokumentu otevřel veřejnou diskusi. Uvítám všechny podněty a názory k analýze a prosím o jejich zaslání na hájek@fame.utb.cz, případně na facebookové stránce zaměřené na zpracování Strategie rozvoje města Zlína. Rovněž je možné zanechat Vaše náměty v informačním centru radnice, kde je výtisk analytické části k nahlédnutí," doplnil Oldřich Hájek, vedoucí zpracovatelského týmu z Ústavu regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Fakulty managementu a ekonomiky, Univerzity Tomáše Bati.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zlin.eu