Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi jenom několik postřehů, protože se domnívám, že ta situace je poměrně složitá. Nicméně vidím, že je to pojímáno ze všech úhlů pohledu, takže bych si dovolila jenom několik poznámek. 

Za prvé tak jako mě, tak jistě i vám přichází z Pedagogické komory seznam organizací, které nesouhlasí s návrhem. Já to úplně nechápu, protože buď je to problém komunikační, protože tady vidím, že všichni se snaží situaci vylepšit, takže úplně nechápu, proč tady ta Asociace děkanů a Česká konference rektorů a tak dále, Asociace učitelů dějepisu, angličtiny, didaktiků, češtinářů, matematiky a tak dále, proč je nespokojena. Takže poprosím potom, pravděpodobně máme na to ještě jedno čtení, budu se snažit na to získat nějakou odpověď, protože mi to není prostě jasné. To je všechno.

Jinak bych chtěla říci, že samozřejmě my máme jeden problém, a to jsou lékaři, kteří učí na středních zdravotních školách. Jiné školy nám vcelku moc nepřísluší samozřejmě nebo se zdravotnickým zaměřením a někde biologii člověka na vybraných základních školách. Takže samozřejmě týká se to, byť ne úplně samozřejmě masově, ale i našeho oboru.

A jinak chci říci, že České vysoké učení technické má již velkou dobu mnoho desítek let Masarykův ústav studií pedagogických, kde vycházejí odborníci, kteří potom mohou učit matematiku, deskriptivu, informační technologii a mohou tam mít od čtvrtého ročníku vysoké školy. Čili je to jistě velmi dobře.

Co se týče těch tří let, které jsou v této novele, tak já musím říci, že samozřejmě pamatuji dlouhou dobu a nastupovali různě učitelé i na základní školy druhého stupně a dodělávali školy. To bylo vždycky, není to vůbec nic, co bychom neznali. To samozřejmě je možné. My tady toto ani nedovolujeme, což považuji za dobré. Jsou to lidé, kteří přišli z jiných škol a dodělávají si pedagogické vzdělání. A moje otázka tady je to, co už říkala paní inženýrka Peštová. Prosím, pěkně, zda jste zvážili úplně dobře ty tři roky. Je to směr k předkladatelům. Protože si dovedu živě představit, že ten začínající učitel, byť je inženýr nebo doktor, to je prostě jenom jiný magistr, začne učit. To učení, chce-li dělat dobře, je skutečně na full time. To není jenom tak oddechovka. Zda v případě, že by měl třeba, budou tam ženy, mohou jít na mateřskou, jestli ty tři roky chcete dát do zákona. Protože on si může rozložit to studium a může třeba končit za čtyři roky. A my ho vyhodíme? Já tomu nerozumím, prosím jenom o odpověď nebo se nad tím zamyslet.

A další věcí, kterou mám, je, co se týče -

***

Děkuji. Já jsem se chtěla zmínit k tomu logopedovi. Vidím, že to tu vyvolalo bohatou diskusi. Uvědomte si, že my jsme vycházeli poté, co v praxi vidíme velkou nedohodu těch dvou komor, to je klinický logoped a tedy školští logopedové. Všichni chtějí pro děti dobře, jsme v ideálním světě a já si myslím, že opravdu chtějí. A chápu všechny kolegyně a kolegy, kteří byli dlouho někde v praxi a něco říkají. Ale to, co jsme tady jaksi přednesli, co tady přednášel můj ctěný kolega pan poslanec Philipp, je dohoda těchto dvou komor. Čili můžeme s tím ještě samozřejmě pracovat. Všechno - jenom chci, abyste věděli, že to nebyl náš nápad tady, že jsme si sedli a že nás to napadlo, ale je to po dohodě těchto dvou komor, že takto jsou schopni spolupracovat.

Co se týče těch kompetencí, tam bude potřeba ještě s tím samozřejmě pracovat dále. Ale chci vás jenom ujistit, že klinický logoped - a mám to teď opravdu velmi čerstvé, průměrná doba je mnoho měsíců. A zkušený klinický logoped vám řekne, že než špatně napravovat vadu, tak raději k tomu mají takové to "raději počkejte".

Čili já jenom chci říct, že to nebylo nic, co by napadlo nás, poslance nebo doktory, ale je to mnoho týdnů práce s oběma komorami, abychom našli konsenzus. Jak se rozhodne Sněmovna - samozřejmě je suverén, to bude jinak. Takže to jsem chtěla jenom říci, těchto pár postřehů a doufám, že si o tom ještě budeme povídat, a děkuji.