Do průzkumu bylo zahrnuto na dva tisíce Čechů a Slováků. K objektivnímu hodnocení EU jim sloužilo posledních 10 let členství v EU.

Ze získaných dat vyplynulo, že Slováci hodnotí svůj vztah k EU o poznání pozitivněji než Češi.

Současně byl odhalen přímo alarmující ukazatel nevědomosti obou národů. Většina dotazovaných Čechů se neorientuje v činnosti europarlamentu a není schopna vyjmenovat ani jednoho europoslance!

Až 86 procent Čechů a 80 procent Slováků přiznává, že se v činnosti europarlamentu a svých europoslanců obecně vlastně vůbec nevyzná.

Smutným rezultátem výzkumu je i informace, že v České republice napříč populací silněji rezonuje odpor k EU jakožto instituci, která omezuje či může omezovat národní suverenitu a identitu, než v případě Slovenska.

Tak se ptám – byli bychom v referendu opět PRO vstup do EU, kdybychom měli možnost hlasovat dnes?

Vadí mi, že k získání informací o názorech občanů, musí docházet pouze prostřednictvím průzkumu jmenované agentury. Copak nikoho dalšího to nezajímá?

Kdybychom jako každý správný demokratický stát uměli lépe pracovat s referendem, byli bychom na tom lépe. Ať už jako občané, nebo jako politici, kterým lid skutečně vyslovuje důvěru. Samozřejmě – pokud si ji zaslouží.

Každá organizace, či každá firma musí být dostatečně transparentní. Proč ne vláda? Proč ne EU pro občany členských států? Jak si mohou dovolit současní zástupci Čechů v Evropském parlamentu tak nedostatečně informovat svou zemi? Jednou měli to štěstí, že do nich voliči vložili svou důvěru, tak kde se tam schovávají? Proč neinformují, proč nebojují? Jak se mohlo stát, že zůstávají stále jen u planých volebních slibů? Alespoň zde jsem čekal od politiků něco jiného.

Naše děti se o EU učí ve škole, ovšem aktuální žhavá projednávaná témata v rámci parlamentu EU nejsou pro lidi reálně dostatečně dostupná.

Z průzkumu vyplývá, že postoj respondentů k členství v Evropské unii je výrazně ovlivněn jejich vzděláním i věkem. V obou zemích se na EU výrazně kritičtěji dívají starší lidé, občané méně vzdělaní a ti s nižšími příjmy. Pozitivně vliv EU na svůj stát posuzují lidé vzdělaní. V Čechách nadto negativně vnímají Evropskou unii voliči KSČM.

Na Slovensku je desetileté členství v EU vnímáno o poznání pozitivněji než u nás.

Pozitivně jej hodnotí 51 procent Slováků.

Naproti tomu v ČR jsou názory výrazně rozpolcené (37 procent hodnotí členství pozitivně, 35 procent negativně).  

Dá se předpokládat, že na této situaci se podílí nejvyšší měrou odlišná startovní pozice obou zemí.   Současně ekonomický rozvoj Slovenska za poslední desetiletí byl výrazně markantnější než v tuzemsku (HDP zde od roku 2003 vzrostlo o zhruba 75 procent, v ČR zhruba o 50 procent). Slováci ale také lépe hodnotí využívání evropských fondů a mnohem častěji jsou schopni jmenovat alespoň jednoho europoslance naproti Čechům.

Europoslanec Libor Rouček ze skepticismu Čechů viní Václava Klause: „Na Slovensku až na malé výjimky jsou politické strany proevropské, dovedou pro Slovensko vytěžit z Evropy maximum“. Podobně se vyjádřil - taktéž v ČT24 - politolog Jacques Rupnik. „V Česku jde o pozůstatek toho, že Hrad deset let obýval euroskeptický Klaus, zatímco Slovensko naopak muselo o své místo v Evropě bojovat.“

Sociolog Miloslav Bahna se k dané věci v médiích vyjádřil následovně: „Na Slovensku to byl konsenzus celé politické scény po porážce Mečiara v roce 1998 a vstup do EU znamenal doběhnutí zameškaného, vyrovnání se naším sousedům a z Vyšehradské čtyřky."

V porovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku si Český národ více uvědomuje, že se má lépe. Za jedno v tomto je na šedesát procent respondentů. Slováci si to uvědomují pouze z padesáti procent celkového počtu obyvatel.

Na rozdíl od Slováků, se však v ČR často objevuje názor, že Evropská unie může omezovat nebo už omezuje národní suverenitu a identitu. Současně si respondenti v Čechách myslí, že členství v EU má špatný vliv na naši ekonomiku.

Češi si více - méně vybíjí na EU frustraci z hospodářské krize – podle průzkumu.

Požadavky Čechů na jejich zástupce v Evropském parlamentu vychází především z jejich socioekonomických motivací. Převládaly názory, že europoslanci by se měli zaměřit na programová témata související se sociální politikou, následovaná otázkami národní identity a suverenity a ohrožení imigrací. Dá se usuzovat, že dané pohnutky občanů významně ovlivňují současná média. Noviny i televize si totiž v poslední době přímo oblíbily právě tyto témata.  

Na dané téma můžete sledovat zajímavou diskuzi na ČT1 „Deset let v Evropské unii“, která proběhne dne 23. dubna 2014 od 20:00 do 21:30.