Novela zákona o nemocenském pojištění, kterou vláda schválila a předloží ji parlamentu, řeší náběh elektronických neschopenek. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh, kterým chce od 1. července 2019 spustit alespoň 1. etapu projektu e-neschopenky. Spočívá v tom, že od stanoveného data budou mít ošetřující lékaři povinnost elektronicky informovat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o zahájení, resp. ukončení dočasné pracovní neschopnosti pacienta. Zároveň se rozšíří okruh údajů, které mohou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců.

Zavedení alespoň této fáze elektronické neschopenky slíbila vláda zaměstnavatelům v souvislosti se zrušením karenční doby. „Zaměstnavatel se dozví v momentě, kdy je neschopenka elektronicky vystavena, že došlo k jejímu zahájení či ukončení. Ve finále místo sedmi dílů, které má dnes neschopenka, by měly být jen dva plus potvrzení pro zaměstnance, to znamená jen začátek a konec. Na tom Česká správa sociálního zabezpečení pracuje, IT systém se připravuje. My jsme tedy došli k dohodě, která by to měla již definitivně vyřešit a paní ministryně slíbila, že do 1. července 2019 bude ten systém funkční,“ uvedl premiér Andrej Babiš. Se spuštěním kompletního systému e-neschopenek, se nově počítá od 1. ledna 2020.

Česká republika se na žádost Velké Británie připojí k pietní akci na počest padlých v první světové válce. U příležitosti stého výročí konce první světové války v Den válečných veteránů, což je podle zákona také významný den České republiky, 11. listopadu vláda vyhlásila celostátní symbolické uctění památky padlých v první světové válce a doporučuje, aby se tento den ve 13.30 hodin v celé zemi rozezněly zvony, a to po dobu dvou minut a dvaceti vteřin. „První světová válka si vyžádala asi 8,5 milionu padlých, mezi nimi bylo asi 145 tisíc Čechů,“ připomněl premiér Babiš.

Ministři také odsouhlasili, že si Česká republika vezme od Evropské investiční banky úvěr ve výši 11,5 miliardy korun na financování projektů dopravní infrastruktury. Konkrétně se jedná o modernizaci osmi úseků železničních koridorů na hlavní transevropské dopravní síti (TEN-T Core Network), které byly vybrány pro financování prostřednictvím tzv. blendingové výzvy Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Jedná se o investici v celkové výši 24 miliard korun, na kterou přispěje Evropské unie částkou 990 milionů korun.

Vláda v rámci diskuse v bodě Různé projednávala i pozici České republiky ke Globálnímu paktu OSN pro migraci. Ministerstvo zahraničních věcí připraví na příští jednání vlády ve středu 14. listopadu materiál s návrhem usnesení, že se Česká republika k tomuto dokumentu nepřipojí. „Česká republika měla k textu připomínky a výhrady, ty ale víceméně nebyly akceptovány. My máme v rámci tohoto paktu obavy z narušení národní suverenity. Je tam nejasné rozlišování mezi nelegálními a legálními migranty,“ konstatoval předseda vlády a připomněl, že připojit se k tomuto paktu už odmítly USA, Maďarsko či Rakousko a vážné výhrady mají i další státy, například Polsko, Dánsko či Chorvatsko.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.