Reakce byly asi v tomto duchu. „Rudo, osm let jsme kopali do Babiše a chvilku po volbách kritizujeme už i Fialu a spol.! Proč?“ Před svým vyjádřením podotýkám, že názory mnou prezentované jsem s nikým z vedení strany nekonzultoval, tedy beru za ně osobních zodpovědnost. Jsem ale přesvědčen, že je to ve vedení strany názor převládající.

Připomenu, co jsem napsal a hlavně proč.

Hlavním námětem mého uvažování jsou velké obavy z toho, jak se v České republice vyvíjí hospodářská situace, aniž by současná vláda něco z toho doposud zavinila. Prudké zdražování základních životních potřeb, pro velké procento lidí likvidační ceny elektřiny a plynu zatím bez znalosti vládních opatření. Babišova vláda zastavila nebo silně omezila podnikání, naslibovala kompenzace, následně zmizela ze scény a nová vláda se k tomuto dědictví ještě srozumitelně nevyjádřila. Do toho dusivá atmosféra způsobená covidem 19. Nikdo neví, kdy to skončí atd. atd. Vše výše uvedené je už teď zneužíváno dnešní opozicí, jejích základní ideologické heslo je: Za nás bylo lépe, ještě si vzpomenete. Navíc se zde organizují různé skupiny a začínají plnit náměstí.

Zkušenosti z historie nám říkají, že hospodářská krize, která dlouhodobě postihuje značné procento nepodnikajících i podnikajících, může přerůst ve velké sociální nepokoje. A to rychle. A při velkých a opakovaných demonstracích padají vlády všude ve světě.

Strana soukromníků České republiky nebyla v parlamentních volbách spojencem dnešní vládní koalice. To ale neznamená, že jsme neměli velkou radost z toho, že ANO je v opozici, KSČM a ČSSD mimo parlament a Piráti oslabeni. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Jsem ale přesvědčen, že vlády Petra Fialy si málo uvědomuje, že ani náhodou nemá klasických 100 dní hájení. Prostě situace v České republice je tak dramatická, že je bezpodmínečně nutné, aby předseda vlády oslovil národ s tím, že řekne, v jakém stavu vládu převzali, co s tím chtějí udělat, co si myslí, že stihnou za měsíc, za půl roku atd. A zároveň požádat těžce zkoušené obyvatelstvo o trpělivost, pochopení a důvěru!!! Vše v jednom projevu. Prostě nespoléhat se pouze na to, že mám zatím většinu v parlamentu a že senát vedou spřátelení politici. Co je dnes, nemusí být zítra.

Aniž bych chtěl srovnávat, ale Winston Churchill v momentě, kdy byla Anglie bombardována a zůstala v Evropě sama, v projevu k národu mj. řekl: „Nemohu vám nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Vše v jednom projevu a národ uvěřil, vydržel a zvítězil. Můžete si říct, že to byla jiná doba, jiná situace, jiný národ. Já si přesto myslím, že to určitý příměr snese.