Bašta (BOS): Doba hororových scénářů

26.01.2020 22:30 | Zprávy

Autor článku dokládá na příkladech z některých literárních děl, že někteří autoři hororové literatury nejsou až tak daleko od současné situace. Ukazuje to na příkladu "zeleného údělu".

Bašta (BOS): Doba hororových scénářů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Lidská fantazie je téměř bezbřehá a vyprávění strašidelných příběhů představovalo oblíbený žánr už u ohňů pravěkých lovců a sběračů.

V moderní době se repertoár rozšířil o popis podivných změn společnosti a selhání technologií. Občas se stalo, že se některému z autorů podařilo předpovědět budoucnost, například G. Orwellovi v románu 1984. Jiní zase poměrně přesně popsali budoucí katastrofy dlouho předtím, než se skutečně staly. Například Tom Clancy ve svém románu Čestný dluh v roce 1994 končí příběh nárazem uneseného dopravního letadla do budovy Capitolu ve Washingtonu, kde v troskách zahyne skoro celá politická elita Spojených států. Vymyslel to sedm let před 11. zářím...

Morgan Robertson v roce 1898 napsal příběh o srážce nejmodernějšího nepotopitelného zámořského plavidla jménem Titan s ledovcem ve stejném místě, kde se o 14 let později skutečně potopil zaoceánský parník jménem Titanic. Přesně o sto let později v roce 1998 vyšel sci-fi román Ondřeje Neffa Tma (vydaný v upravené verzi znovu 2003). Psal v ní o tom, co by se stalo, kdyby na naší planetě zmizela elektřina. Výraznou postavou knihy je pubertální dívenka trpící Downovým syndromem. Pro své sadistické sklony a snadnou manipulovatelnost se stane královnou, jíž se všichni klaní. Podobnost s Gretou Thunberg vyděsila i autora, jak se svěřil v rozhovoru pro noviny (PL 22. 1. 2020).  

Na stejné téma masivního blackoutu napsal svůj katastrofický román rakouský spisovatel Marc Elsberg (Blackout: Zítra bude pozdě, 2012). Rozsáhlý výpadek elektřiny postihne celou Evropskou unii. Autor velice realisticky popisuje všechny důsledky katastrofy, kterou způsobila akce ideologicky motivované skupiny ekologických antiglobalistů (nápadně podobná organizaci Extinction Rebellion). Protože jde o literární fikci, v knize nakonec všechno dobře dopadne, spiklencům se nepodaří dotáhnout své záměry až do konce. Sice zemře pár milionů lidí, ale elektrárny se zase rozeběhnou a Unie začne napravovat vzniklé škody.  

Obávám se, že realita jménem Zelený úděl bude méně optimistická než dystopický příběh Marca Elsberga. Neplánují to žádní spiklenci, ale Evropská komise. Žádná sebedůmyslnější sabotáž nemůže napáchat tolik nevratných škod jako nekvalifikovaná rozhodnutí úředníků ustupujících tlaku zelených fanatiků. Z logiky politiky vyplývá, že snaha o to, aby byla uhlíková neutralita dosažena co nejdříve, poroste. Zase budeme plnit pětiletku za dva či tři roky. Přijde-li potom blackout, nepůjde napravit.  

Sociální důsledky bezuhlíkové energetiky v kombinaci s přistěhovaleckou politikou EU povedou k tomu, že náš dům bude hořet. To v občanských válkách bývá obvyklý jev.

(převzato z Profilu)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ivan Adamec byl položen dotaz

Souhlasíte s tím, že dopravní infrastruktura je páteří ekonomiky?

A co mě zajímá ze všeho nejvíc je, proč se u nás stavby nových úseků dálnic, ale i třeba opravy silnic tak vlečou? Je jedno, kdo je u vlády, ten problém trvá už roky. I třeba sousední Polsko je na tom líp a myslím, že jsou na tom líp min všechny státy EU nebo minimálně na tom není žádný hůř.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dostálová (ANO): Co jsme to za národ, který neposkytne zdravotní ošetření vlastnímu premiérovi

22:31 Dostálová (ANO): Co jsme to za národ, který neposkytne zdravotní ošetření vlastnímu premiérovi

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k tvrzení serveru Respekt, že premiér Fiala si pochva…