Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, už toho zaznělo strašně moc, takže já už se pokusím být jenom velmi stručný. Jednu ústavněprávní připomínku, kterou bych rád měl k paní ministryni. Paní ministryně je velmi mladá a kdyby to nebylo politicky nekorektní, tak bych řekl i velmi krásná. Ale tím pádem si nepamatuje, jak a proč se schvalovala Listina základních práv a svobod. Já bych jenom rád připomněl čas a formulace, které byly zvoleny, protože jsme Listinu základních práv a svobod schvalovali v roce 1991 po 40 letech komunistické totality a předtím s krátkou přestávkou dalších sedmi letech nacistické totality. A právě jsme věděli, že jedno z největších nebezpečí, které představují totality, jsou pokusy o zasahování do rodin, pokusy o to odebírat děti do nějakého typu kolektivních zařízení. Ne náhodou jako všechny Leninovy spisy, které jsme se bohužel na středních školách museli učit, vykládaly, že na vybudování socialismu je nejdůležitější zrušit rodinu a přikázat děti do nějakých společenských zařízení, ať už se jmenovaly jesle, školsky nebo cokoli podobného, protože tím přece vychovám toho nového socialistického člověka a zruším konečně ten překonaný institut staré rodiny.
Proto Listina byla formulována tak, jak formulována byla, kde v článku 32 říká naprosto jednoznačně: "Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů. Děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona." Jen rozhodnutím soudu na základě zákona.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV