Podle definice prostoru stravovacích služeb se jedná o takový prostor, v němž je provozována stravovací služba zahrnující podávání pokrmů určených k přímé spotřebě v této provozovně. Jedná se o ustanovení, které přišlo z vládní legislativy a nebylo měněno v průběhu projednávání ve sněmovně.

„Pokládám za záměrné klamání veřejnosti, ale zejména provozovatelů, tvrzení Ministerstva zdravotnictví, že úplný zákaz kouření se vztahuje i na bary, herny, nálevny či výčepy, ale také třeba na sklepy či vinárny. Je jasné, že podle vlastní definice ministerstva se bude vztahovat opravdu jen na prostory, kde se podávají pokrmy určené k přímé spotřebě v provozovně. Takže pokud provozovatel nechce obsluhovat hosty pokrmy, případně jim jen prodávat balené pokrmy (zmrzliny, oříšky, chipsy) určené ke spotřebě mimo provozovnu, zákaz se na něj nevztahuje,“ vysvětluje Marek Benda.

„Obrátil jsem se na ministra zdravotnictví s interpelací, aby osvětlil, zda v případě, že je takový prostor veřejně přístupný (tedy nejedná-li se např. o klub či prostor přístupný například s omezením věku), bude na něj uplatňováno omezení podle § 8 odst. 1 písm. a), tedy bude tam zákaz kouření s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření nebo se bude jednat o speciální kategorii provozovny stravovacích služeb zákonem neupravenou. A víme, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno,“ dodává Benda.