V době extrémně přetížené nákladní dopravy na silnicích i železnici zůstává v Česku stále poměrně nevyužitý potenciál vodní přepravy. Ten má význam nejen ekonomický a ekologický, ale rovněž může pomoci udržitelnému rozvoji obcí (pracovní příležitosti, turismus) podél řeky. Lodní přeprava má schopnost snížit zátěž na přetížených suchozemských úsecích a v důsledku toho dokáže regulovat ceny ostatních druhů dopravy. Pro příklad – jedna nákladní loď zvládne přepravit přibližně 1000 tun zboží, což odpovídá asi 40 kamionům s kapacitou nákladního prostoru 25 tun, nebo vlakové soupravě s 22 vagóny o nosnosti 47 tun.

Dlouhodobě řešeným tématem tak v roce 2023 bylo (a nadále zůstává) možnost splavnění Labe, přesněji snaha o schválení Bilaterální smlouvy mezi ČR a Německem o splavnosti Labe. Po více než dvou letech smlouvu dne 7. března 2024 projednala Poslanecká sněmovna, která ji předala k finálnímu posouzení Zahraničnímu výboru, který ji na svém jednání dne 14. března 2024 jednoznačně podpořil. Úmluva stanovuje pravidla údržby tuzemské vodní cesty a její přijetí má zajistit celoročně splavné Labe z Pardubic až do Hamburku.

Labská vodní cesta je jediná domácí vodní cesta vedoucí k moři, a to až do přístavního území ČR v Hamburku, díky čemuž nabývá na svém strategickém významu. Na necelých tisíci kilometrech z Pardubic do Hamburku jsou však dva problematické úseky, které splavnění Labe zatím brání, a to u Děčína a Přelouče. A právě podpora realizace plavebního stupně Děčín (PSD) je jedno z dalších velkých témat, kterému se v posledních týdnech intenzivně věnujeme, a kde nás čeká ještě mnoho práce. Bude nutné najít konsenzus s resortem životního prostředí či Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Ruku v ruce s možností splavnění řeky Labe jde další velké téma – výměna přístavních území v Hamburku. Malé okénko do historie. Po první světové válce získalo tehdejší Československo jako vítězná mocnost přístup k moři na základě Versailleské mírové smlouvy prostřednictvím plavby po mezinárodní řece Labi a exteritoriálního nájmu pozemků ve svobodném pásmu přístavu Hamburk, a to v lokalitách Moldauhafen a Saalehafen. Smlouva začala platit 02. 11. 1929 a byla uzavřena na 99 let (tedy do roku 2028) s opčním právem na dalších 50 let. Avšak hamburská metropole se v průběhu historie a vlivem industrializace významně proměnila a přístavní prostory a přístup k nim už dávno nevyhovují požadavkům a potřebám České republiky ani novodobým trendům transportu nejrůznějšího druhu zboží. I proto se začalo jednat o směně území.

V roce 2022 tak byla založena mezinárodní pracovní skupina pro jednání o výměně přístavních území v Hamburku, která od svého vzniku zasedá v pravidelných cca půlročních intervalech. Poslední jednání bylo organizováno v říjnu 2023 v Praze, aktuálně plánováno v květnu 2024 v Hamburku. Nejnověji bylo sjednáno Memorandum o porozumění o dalším plánování a technické proveditelnosti projektu nájemních prostor v Kuhwerder Hafen.

Snahou je směnit přístavní území Moldauhafen a Saalehafen za přístavní území Kuhwerder Hafen. Nově zvažované území by mělo mít 30 tisíc metrů čtverečních s manipulační a skladovací plochou, mohly by u něj kotvit nejen říční lodě, ale hlavně i ty námořní s ponorem do 11 metrů bez omezení jejich výšky. Velkou výhodou je, že území má silniční i železniční napojení.

Hamburský přístav je nejen jeden z největších přístavů v Německu, ale také jeden z nejrušnějších a nejvýznamnějších přístavů v Evropě. Je to důležitý obchodní uzel pro přepravu zboží po celém světě, zejména pro obchod s Evropou a Severní Amerikou. Zahrnuje rozsáhlé terminály pro kontejnerovou přepravu, ropné terminály, terminály pro přepravu automobilů a další. Je to příležitost, kterou bychom si neměli nechat ujít.

Václav Bernard

Zdroj.