Kupředu na zteč v haleně rudé vyrazila paní ministryně Jana Maláčová. Dech by se tajil, kdyby... Kdyby její ČSSD nebyla vládní stranou po většinu uplynulých třiceti let. Kdyby se neodbytně v mysli nezjevovaly nedávné obrázky a výjevy nejen z posledního sjezdu této strany, účtování s "vnitřním nepřítelem", heroické postavy čelných představitelů, pánů Hamáčka, Birkeho, Onderky, a kdesi, ne daleko za nimi, pak spiklenecky nepomrkávala tvář páně Haškova. Právě toto je skutečná produkce, tyto kulisy a tito "přátelé (nejen italské) opery" za nimi, kusu, ve kterém paní ministryně předvádí své ohnivé flamengo.
Červené volány víří, z blýskání flitrů přechází zrak, pohádka, sen, iluze... Jenže řešení musí mířit nikoliv na následky, ale k příčinám. Ne zestátnění ubytoven, s náhradou jejich provozovatelům (a mnohdy nemožností vypořádat se s jejich stavebním a hygienickým stavem), ale státem garantované právo na kvalitní bydlení pro všechny. Změny daňového systému ano, ovšem včetně daňového zatížení obratu z finančních transakcí, ale především ruku v ruce s kontrolou nad hodnotami těmi, kdo je svou prací tvoří...
Uměleckého výkonu je dobré si vážit, ale nad budoucností je lépe uvažovat.
Matúš Bóna, člen CV Levice
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV