Dnes je to přesně 41 let od operace Entebbe, která je úžasným příběhem hrdinství, síly ducha a lidského odhodlání.

Palestinští teroristé podporovaní německými Revolučními buňkami tehdy unesli letadlo na trase z Tel Avivu do Paříže do Ugandy. Na palubě bylo 248 pasažérů a 12 členů posádky. Postupně došlo k propuštění části neizraelských rukojmí a celkově na palubě zůstalo 106 civilistů.

Izrael na místo poslal speciální elitní jednotku Sayeret Matkal a rukojmí osvobodil. Byla to spektakulární akce, během které bylo zlikvidováno všech 7 teroristů, 45 ugandských vojáků a v podstatě celé ugandské válečné letectvo. Únos bohužel nepřežili 3 rukojmí. Z izraelské strany padl jediný voják, velitel operace Yonatan Netanyahu (bratr současného premiéra Bibiho).

Entebbe je příklad akce, která jasně ukázala, že teroristům se nemá ustupovat. Zároveň je to příklad, který říká, že demokratický stát musí být schopen v případě, že jsou ohroženi jeho občané, jednat rychle a flexibilně. Je to přesně ten důvod, pro který prosazuji změnu Ústavy, aby vláda mohla operativně vyslat vojáky na dobu nejdéle 60 dnů do zahraniční operace s následným posvěcením Parlamentu (které případně akci může vetovat).

Jsem ráda, že Česká republika patří k dlouhodobým spojencům Izraele. Spojuje nás mnoho věcí, ať už je to naše obdobná zkušenost s obklíčením nepřátelskými státy, kterou jsme si my prošli za první republiky, demokratická tradice, kulturní či ekonomické vazby nebo obdobné zájmy v mezinárodních vztazích.

Jsem přesvědčena, že je naší povinností tuto jedinou skutečnou demokracii na Blízkém východě i nadále podporovat.